Jaroslav Pros

* 1920  †︎ 2022

  • „Nezúčastnil jsem se těch radovánek. Ti, kteří dělali partyzány a odbojáře, chtěli všechno dohnat, až to přeháněli. Stříhali holky. Ale ty, které měly být opravdu [perzekvované], byly prachaté, tak se přes největší revoluční zmatek uklidily pryč. A oni dělali takovéto pitomosti. Já jsem ani nemohl chodit na nohou. To bylo strašné.“

  • „My jsme odkojenci nejenom Svazu mladých, to už je politicky, ale měl jsem možnost tím, že byl brácha starší a říkal: ,Já jedu na tramp.‘ A máma říkala: ,Tak si ale musíš vzít kluka.‘ [Jardu.] Jo. Tím jsem se dostal do trampského hnutí, které bylo dost prosáklé [levicovým smýšlením]. Některým klukům už to jinak myslelo nežli nám. Byl to v první řadě Zdeša Mencl.“

  • „Šel jsem se podívat k fabrice. Měl jsem jenom kliku, to byla klika. Do fabriky jsem přišel, tady byl ředitel, šéf, a vedle byla kancelář. Tam jsem šel k paní, co vydávala lístky k lékaři, myslím, že se jmenovala paní Vajcová, a říkám jí: ,Prosím Vás, lístek k lékaři.‘ A oni tam byli gestapáci, ale přede mnou. Byli u šéfa, sháněli mě a odjeli dolů.“

  • „To bylo ve štábu. Že se udělá nějaká velká nálož. Tak přitáhli svařenou bednu, byl jenom malý otvor, tam se dala šňůra a na ni rozbuška. A on mi říká: ,Tamhle z toho plechu uděláme kornout. Tamhle máš drát od kola a budeš to tam takhle [dávat].‘ [Pěchovat dynamit.] Já jsem z toho neměl rozum.“

  • „Dělal jsem u Herše a ráno jsem musel být v práci. Dělali jsme pro wehrmacht kožešinové bundy z králíků. To byla norma, to bylo tvrdé. To jste musel i s těmi chlupy. A tohle bylo nejhorší. [Že člověk šel nevyspalý do práce?] No ne, normálně [ilegálně pracovat] a ještě tohle. Když to prasklo, když jsem utekl, tak už to bylo dobré. To už jsem věděl, na čem jsem.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Chrudim, 28.11.2012

    (audio)
    délka: 03:56:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V odboji se ukázaly charaktery

Partyzáni, Jaroslav Pros vlevo
Partyzáni, Jaroslav Pros vlevo
zdroj: archiv Jaroslava Prose

Jaroslav Pros se narodil 5. října 1920 v Chrudimi. Vychodil obecnou a měšťanskou školu a jako mladý člověk se zapojil do trampského hnutí, které se postupně přetvořilo ve Svaz mladých. Po 15. březnu 1939 byl svaz rozpuštěn, ale jednotliví členové se nadále angažovali především v  ilegálním komunistickém protinacistickém odboji. Jaroslav Pros vykonával funkci spojky a roznášel potřebné informace mezi jednotlivými členy. Mezitím docházel na práci do chemické továrny v Semtíně u Pardubic. Komunistická odbojová organizace nakonec byla rozbita a Jaroslav Pros, přestože i po něm gestapo pátralo, na rozdíl od řady svých kamarádů unikl zatčení. V roce 1944 se napojil na partyzány Vasila Kiše (skupina Jan Kozina), se kterými se účastnil ozbrojených akcí proti Němcům. Po válce Jaroslav Pros pracoval v různých rekreačních střediscích ve Vysokých Tatrách, v Hřensku, v Železné Rudě a ve Špindlerově Mlýně. Po svatbě odešel do výroby a pracoval v semtínské Synthesii. Jaroslav Pros zemřel 7. března 2022.