Paměť národa

Menu
Pamětníci
  • Magazín
  • Pamětníci
  • O projektu
  • Podpořte nás
  • Více...
  • Centrum pomoci Paměti národa
  • Instituty Paměti národa
  • Příběhy našich sousedů
  • Pobočky Paměti národa
  • Klub přátel Paměti národa
  • Příběhy 20. století
  • My jsme to nevzdali
  • Běh pro Paměť národa
  • Kolegium Paměti národa
  • Místa Paměti národa
  • Divadlo Paměti národa
  • Den veteránů
  • E-shop Paměti národa
  • Ceny Paměti národa
  • Workshopy
  • Lidé
Zapomínat je snadné. Proto natáčíme a vyprávíme svědectví, která nesmějí zmizet.
  • Abecední index
  • Epochy a výročí
  • Témata a kategorie
  • Spolupracujeme
  • Služby
  • e-badatelna
    Zapomenuté heslo?
  • Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
    Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
    Generálův syn Karel Mareš (*1925). „Řekl, že jede na prázdniny za mámou do Horažďovic a spolu s kamarádem utekli přes hranice do Německa. Dostal se na Nový Zéland, vzal si Češku a přestěhovali se do Austrálie. Pochopitelně to tátovi taky nepřispělo. Nejdřív byl ve vazbě kvůli generálovi Píkovi a později kvůli bratrovi. Že utekl za hranice jsme se ale dozvěděli až těsně před tátovou smrtí,“ vypráví o svém nevlastním bratru Karlovi Dagmar Jungmannová
    Dagmar Jungmannová (* 1947)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Odhalení sochy Olbrama Zoubka v Zahrádce (zleva Jan Kárník, kastelán Marek Hanzlík, Tomáš Hudeček, Eva Vorlíčková s kočárkem, Karel Schwarzenberg a někdo z návštěvníků) / 25. 2. 2017
    Odhalení sochy Olbrama Zoubka v Zahrádce (zleva Jan Kárník, kastelán Marek Hanzlík, Tomáš Hudeček, Eva Vorlíčková s kočárkem, Karel Schwarzenberg a někdo z návštěvníků) / 25. 2. 2017
    Odhalení sochy Olbrama Zoubka v Zahrádce (zleva Jan Kárník, kastelán Marek Hanzlík, Tomáš Hudeček, Eva Vorlíčková s kočárkem, Karel Schwarzenberg a někdo z návštěvníků) / 25. 2. 2017
    Eva Vorlíčková (* 1962)
    zdroj: archiv Evy Vorlíčkové
    Stáhnout obrázek
  • Promoce Jany Rohlíkové v Karolinu, zleva: teta Růžena, tatínek Karel, maminka Barbora, Jana, teta Štěpánka - sestra tatínka, babička Františka Beinová, nad ní bratr Jiří, 1961
    Promoce Jany Rohlíkové v Karolinu, zleva: teta Růžena, tatínek Karel, maminka Barbora, Jana, teta Štěpánka - sestra tatínka, babička Františka Beinová, nad ní bratr Jiří, 1961
    Promoce Jany Rohlíkové v Karolinu, zleva: teta Růžena, tatínek Karel, maminka Barbora, Jana, teta Štěpánka - sestra tatínka, babička Františka Beinová, nad ní bratr Jiří, 1961
    Jana Rohlíková (* 1938)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Rodinné foto: stojící strýc Karel, sedící zleva maminka pamětnice s malým bratrem Standou, babička Františka, otec František s pamětnicí na klíně, vedle stojí sestra Marie, asi 1947
    Rodinné foto: stojící strýc Karel, sedící zleva maminka pamětnice s malým bratrem Standou, babička Františka, otec František s pamětnicí na klíně, vedle stojí sestra Marie, asi 1947
    Rodinné foto: stojící strýc Karel, sedící zleva maminka pamětnice s malým bratrem Standou, babička Františka, otec František s pamětnicí na klíně, vedle stojí sestra Marie, asi 1947
    Helena Geršlová (* 1945)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Po olympiádě v Mexiku 1968 jezdila Bohumila Řešátková na turné se zpěvákem Karlem Gottem. Vlevo stojí Emil Zátopek, druhý zprava je zlatý střelec z mexické olympiády Jan Kůrka
    Po olympiádě v Mexiku 1968 jezdila Bohumila Řešátková na turné se zpěvákem Karlem Gottem. Vlevo stojí Emil Zátopek, druhý zprava je zlatý střelec z mexické olympiády Jan Kůrka
    Po olympiádě v Mexiku 1968 jezdila Bohumila Řešátková na turné se zpěvákem Karlem Gottem. Vlevo stojí Emil Zátopek, druhý zprava je zlatý střelec z mexické olympiády Jan Kůrka
    Bohumila Řešátková (* 1947  †︎ 2025)
    zdroj: archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Vězeň Josef Hasil: na konci roku 1948 byl nechvalně známým soudcem Karlem Vašem, spoluzodpovědným za justiční vraždu generála Heliodora Píky, odsouzen na 9 let za zločin úkladů proti republice
    Vězeň Josef Hasil: na konci roku 1948 byl nechvalně známým soudcem Karlem Vašem, spoluzodpovědným za justiční vraždu generála Heliodora Píky, odsouzen na 9 let za zločin úkladů proti republice
    Vězeň Josef Hasil: na konci roku 1948 byl nechvalně známým soudcem Karlem Vašem, spoluzodpovědným za justiční vraždu generála Heliodora Píky, odsouzen na 9 let za zločin úkladů proti republice
    Josef Hasil (* 1924  †︎ 2019)
    zdroj: soukromý archiv
    Stáhnout obrázek
  • Přebal a anotace druhého vydání románu E. F. Buriana Trosečníci z Cap Arcony z roku 1976 (úryvek z románu je v dodatečných materiálech). Ilustroval, obálku a vazbu navrhl Karel Hruška
    Přebal a anotace druhého vydání románu E. F. Buriana Trosečníci z Cap Arcony z roku 1976 (úryvek z románu je v dodatečných materiálech). Ilustroval, obálku a vazbu navrhl Karel Hruška
    Přebal a anotace druhého vydání románu E. F. Buriana Trosečníci z Cap Arcony z roku 1976 (úryvek z románu je v dodatečných materiálech). Ilustroval, obálku a vazbu navrhl Karel Hruška
    Eva Mečlová (* 1938)
    zdroj: Román E. F. Buriana Trosečníci z Cap Arcony, druhé vydání, nakladatelství Naše vojsko
    Stáhnout obrázek
  • Kameníci u Soudka, druhý zleva Josef Hejda, Josef Barták, František Chlád, Jansík, K. Hanousek, zleva sedí tatínek Karel Stojan, starý Krupička a Lankaš, po roce 1945
    Kameníci u Soudka, druhý zleva Josef Hejda, Josef Barták, František Chlád, Jansík, K. Hanousek, zleva sedí tatínek Karel Stojan, starý Krupička a Lankaš, po roce 1945
    Kameníci u Soudka, druhý zleva Josef Hejda, Josef Barták, František Chlád, Jansík, K. Hanousek, zleva sedí tatínek Karel Stojan, starý Krupička a Lankaš, po roce 1945
    Marie Janáková (* 1928)
    zdroj: archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Roh ulic Lodní (nebo také Desáté) a Na Pomezí, Plzeň-Karlov, v pozadí takzvané modelárny Škodových závodů. Miroslav Luňák je druhý zprava, první zprava je pamětníkova sestra, konec 40. let
    Roh ulic Lodní (nebo také Desáté) a Na Pomezí, Plzeň-Karlov, v pozadí takzvané modelárny Škodových závodů. Miroslav Luňák je druhý zprava, první zprava je pamětníkova sestra, konec 40. let
    Roh ulic Lodní (nebo také Desáté) a Na Pomezí, Plzeň-Karlov, v pozadí takzvané modelárny Škodových závodů. Miroslav Luňák je druhý zprava, první zprava je pamětníkova sestra, konec 40. let
    Miroslav Luňák (* 1943)
    zdroj: Archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Strýc Karel Dolejší za války totálně nasazený na práci v nacistickém Německu. Po válce zůstal pohřešován a podle hlášení Svobodné Evropy měl být uvězněn v nápravně pracovním táboře Vorkuta. Snímek nedatován
    Strýc Karel Dolejší za války totálně nasazený na práci v nacistickém Německu. Po válce zůstal pohřešován a podle hlášení Svobodné Evropy měl být uvězněn v nápravně pracovním táboře Vorkuta. Snímek nedatován
    Strýc Karel Dolejší za války totálně nasazený na práci v nacistickém Německu. Po válce zůstal pohřešován a podle hlášení Svobodné Evropy měl být uvězněn v nápravně pracovním táboře Vorkuta. Snímek nedatován
    Olga Andrýsová (* 1935)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Členové Matice slezské v Hradci nad Moravicí. Uprostřed mezi dvěma ženami Jakub Fajka. V poslední řadě štíhlý, černovlasý s knírem Karel Juchelka. Fotografie zřejmě z 30. let dvacátého století
    Členové Matice slezské v Hradci nad Moravicí. Uprostřed mezi dvěma ženami Jakub Fajka. V poslední řadě štíhlý, černovlasý s knírem Karel Juchelka. Fotografie zřejmě z 30. let dvacátého století
    Členové Matice slezské v Hradci nad Moravicí. Uprostřed mezi dvěma ženami Jakub Fajka. V poslední řadě štíhlý, černovlasý s knírem Karel Juchelka. Fotografie zřejmě z 30. let dvacátého století
    Rostislava Raidová (* 1942)
    zdroj: Archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Zleva: Dagmar Dopitová, matka Markéta Kalvodová, neteř Jana Kalvodová, švagrová Alena Kalvodová a bratr Karel Kalvoda během práce na rodinném domě v Bečově nad Teplou v roce 1986
    Zleva: Dagmar Dopitová, matka Markéta Kalvodová, neteř Jana Kalvodová, švagrová Alena Kalvodová a bratr Karel Kalvoda během práce na rodinném domě v Bečově nad Teplou v roce 1986
    Zleva: Dagmar Dopitová, matka Markéta Kalvodová, neteř Jana Kalvodová, švagrová Alena Kalvodová a bratr Karel Kalvoda během práce na rodinném domě v Bečově nad Teplou v roce 1986
    Dagmar Dopitová (* 1946)
    zdroj: Archiv Dagmar Dopitové
    Stáhnout obrázek
  • Dům zakoupil v roce 1934 otec pamětnice, Karel Hampl. V roce 1942 dům splatil a v srpnu 1947 se na základě vystěhovacího dekretu musela rodina za dvě hodiny odstěhovat
    Dům zakoupil v roce 1934 otec pamětnice, Karel Hampl. V roce 1942 dům splatil a v srpnu 1947 se na základě vystěhovacího dekretu musela rodina za dvě hodiny odstěhovat
    Dům zakoupil v roce 1934 otec pamětnice, Karel Hampl. V roce 1942 dům splatil a v srpnu 1947 se na základě vystěhovacího dekretu musela rodina za dvě hodiny odstěhovat
    Marie Pražáková (* 1939)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • První řada zleva: dcera Dagmar, manželova prateta Marie Burešová, manželova teta Adéla, matka manžela – tchyně Františka, dcera Martina, stojící manželé Bečicovi Anděla a Karel, rok 1973
    První řada zleva: dcera Dagmar, manželova prateta Marie Burešová, manželova teta Adéla, matka manžela – tchyně Františka, dcera Martina, stojící manželé Bečicovi Anděla a Karel, rok 1973
    První řada zleva: dcera Dagmar, manželova prateta Marie Burešová, manželova teta Adéla, matka manžela – tchyně Františka, dcera Martina, stojící manželé Bečicovi Anděla a Karel, rok 1973
    Anděla Bečicová (* 1943)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Setkání zástupců českých a moravských divadel v Divadle Na zábradlí. Ivan Rajmont, Alexander Tomský, Karel Král, Miroslav Krobot, Ondřej Hrab (uprostřed), Václav Petrmichl a Miroslav Macháček, 25. listopadu 1989
    Setkání zástupců českých a moravských divadel v Divadle Na zábradlí. Ivan Rajmont, Alexander Tomský, Karel Král, Miroslav Krobot, Ondřej Hrab (uprostřed), Václav Petrmichl a Miroslav Macháček, 25. listopadu 1989
    Setkání zástupců českých a moravských divadel v Divadle Na zábradlí. Ivan Rajmont, Alexander Tomský, Karel Král, Miroslav Krobot, Ondřej Hrab (uprostřed), Václav Petrmichl a Miroslav Macháček, 25. listopadu 1989
    Ondřej Hrab (* 1952)
    zdroj: Autor Viktor Kronbauer
    Stáhnout obrázek
  • Špejchar v Kosově Hoře. V přízemí měl Antonín Janota provozovnu Motex na výrobu motorových olejových filtrů do aut a letadel. Krátce zde pracoval i vystěhovaný a bývalý generál Karel Mareš, cca 50. léta
    Špejchar v Kosově Hoře. V přízemí měl Antonín Janota provozovnu Motex na výrobu motorových olejových filtrů do aut a letadel. Krátce zde pracoval i vystěhovaný a bývalý generál Karel Mareš, cca 50. léta
    Špejchar v Kosově Hoře. V přízemí měl Antonín Janota provozovnu Motex na výrobu motorových olejových filtrů do aut a letadel. Krátce zde pracoval i vystěhovaný a bývalý generál Karel Mareš, cca 50. léta
    Dagmar Jungmannová (* 1947)
    zdroj: archiv pamětnice
    Stáhnout obrázek
  • Oslava vernisáže výstavy Nadi Plíškové. Druhá zleva kunsthistorička Věra Jirousová, čtvrtý zleva Karel Nepraš, dále Naďa Plíšková a kunsthistorik PhDr. František Šmejkal, vinárna U Šupů, duben 1981
    Oslava vernisáže výstavy Nadi Plíškové. Druhá zleva kunsthistorička Věra Jirousová, čtvrtý zleva Karel Nepraš, dále Naďa Plíšková a kunsthistorik PhDr. František Šmejkal, vinárna U Šupů, duben 1981
    Oslava vernisáže výstavy Nadi Plíškové. Druhá zleva kunsthistorička Věra Jirousová, čtvrtý zleva Karel Nepraš, dále Naďa Plíšková a kunsthistorik PhDr. František Šmejkal, vinárna U Šupů, duben 1981
    Bohumír Slavík (* 1952)
    zdroj: Archiv B. Slavíka, digitálně upravil J. Valenta
    Stáhnout obrázek
  • Alfons Kluczka - strýc Květoslavy Chřibkové. Jako německý voják při návštěvě rodiny v německé uniformě 3. zprava. Druhý zprava je Karel Wilczek - strýc Květoslavy Chřibkové, který byl prvním řídícím v ludgeřovické škole
    Alfons Kluczka - strýc Květoslavy Chřibkové. Jako německý voják při návštěvě rodiny v německé uniformě 3. zprava. Druhý zprava je Karel Wilczek - strýc Květoslavy Chřibkové, který byl prvním řídícím v ludgeřovické škole
    Alfons Kluczka - strýc Květoslavy Chřibkové. Jako německý voják při návštěvě rodiny v německé uniformě 3. zprava. Druhý zprava je Karel Wilczek - strýc Květoslavy Chřibkové, který byl prvním řídícím v ludgeřovické škole
    Květoslava Chřibková (* 1938)
    zdroj: od pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Společné posezení v hospodě u Petrečků v Loděnici, v pozadí orchestrion. Zleva stojí Karel Volný, Jaroslav Losert, Alois Saltzman, pan Kružberský, pan Petreček, Stanislav Losert, polovina 50. let 20. století
    Společné posezení v hospodě u Petrečků v Loděnici, v pozadí orchestrion. Zleva stojí Karel Volný, Jaroslav Losert, Alois Saltzman, pan Kružberský, pan Petreček, Stanislav Losert, polovina 50. let 20. století
    Společné posezení v hospodě u Petrečků v Loděnici, v pozadí orchestrion. Zleva stojí Karel Volný, Jaroslav Losert, Alois Saltzman, pan Kružberský, pan Petreček, Stanislav Losert, polovina 50. let 20. století
    Jaroslav Losert (* 1933  †︎ 2024)
    zdroj: Archiv pamětníka
    Stáhnout obrázek
  • Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, zřejmě při předávání certifikátu o zařazení verbuňku na seznam nemateriálního dědictví lidstva UNESCO. Uprostřed Josef Jančář, napravo Karel Pavlištík, nalevo starosta Strážnice a Vlasta Ondrušová, 2005
    Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, zřejmě při předávání certifikátu o zařazení verbuňku na seznam nemateriálního dědictví lidstva UNESCO. Uprostřed Josef Jančář, napravo Karel Pavlištík, nalevo starosta Strážnice a Vlasta Ondrušová, 2005
    Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, zřejmě při předávání certifikátu o zařazení verbuňku na seznam nemateriálního dědictví lidstva UNESCO. Uprostřed Josef Jančář, napravo Karel Pavlištík, nalevo starosta Strážnice a Vlasta Ondrušová, 2005
    Josef Jančář (* 1931  †︎ 2025)
    zdroj: archiv Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici (s laskavým svolením NÚLK)
    Stáhnout obrázek
  • Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Antonie Šandová (* 1915  †︎ 2007)
    zdroj: archiv rodiny Šandovy
    Stáhnout obrázek
  • Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Oficiální portrét dozorce věznice gestapa Malá pevnost Antona Mallotha zvaného „der schöne Toni“ z archivu Karla Šandy, který za války pracoval ve fotokomoře litoměřické drogérie Gustava Worma a snímek zřejmě vyvolával
    Antonie Šandová (* 1915  †︎ 2007)
    zdroj: archiv rodiny Šandovy
    Stáhnout obrázek
  • Národní pohřeb v Terezíně 16. září 1945, kterého se účastnili bývalí vězni, pozůstalí, představitelé politického a veřejného života poválečného Československa včetně ministra zahraničí Jana Masaryka (foto Karel Šanda)
    Národní pohřeb v Terezíně 16. září 1945, kterého se účastnili bývalí vězni, pozůstalí, představitelé politického a veřejného života poválečného Československa včetně ministra zahraničí Jana Masaryka (foto Karel Šanda)
    Národní pohřeb v Terezíně 16. září 1945, kterého se účastnili bývalí vězni, pozůstalí, představitelé politického a veřejného života poválečného Československa včetně ministra zahraničí Jana Masaryka (foto Karel Šanda)
    Antonie Šandová (* 1915  †︎ 2007)
    zdroj: archiv rodiny Šandovy
    Stáhnout obrázek
  • Z výnosu Ministerstva národní obrany došlo v roce 1951 k vystěhování rodiny Karla Mareše z pražského bytu. Praha byla generálovi Marešovi zakázaná a žila na zámku v obci Kosová Hora u Sedlčan, kde žili v nuzných podmínkách
    Z výnosu Ministerstva národní obrany došlo v roce 1951 k vystěhování rodiny Karla Mareše z pražského bytu. Praha byla generálovi Marešovi zakázaná a žila na zámku v obci Kosová Hora u Sedlčan, kde žili v nuzných podmínkách
    Z výnosu Ministerstva národní obrany došlo v roce 1951 k vystěhování rodiny Karla Mareše z pražského bytu. Praha byla generálovi Marešovi zakázaná a žila na zámku v obci Kosová Hora u Sedlčan, kde žili v nuzných podmínkách
    Dagmar Jungmannová (* 1947)
    zdroj: Paměť národa, Rostislav Šíma
    Stáhnout obrázek
  • Pamětnice na fotografii ze školního představení obecné školy v Rakousích (označená křížkem v druhé řadě, její starší sestra Jarmila v horní řadě s fajfkou také označená křížkem, uprostřed třídní učitel Karel Přibyl s manželkou a synem)
    Pamětnice na fotografii ze školního představení obecné školy v Rakousích (označená křížkem v druhé řadě, její starší sestra Jarmila v horní řadě s fajfkou také označená křížkem, uprostřed třídní učitel Karel Přibyl s manželkou a synem)
    Pamětnice na fotografii ze školního představení obecné školy v Rakousích (označená křížkem v druhé řadě, její starší sestra Jarmila v horní řadě s fajfkou také označená křížkem, uprostřed třídní učitel Karel Přibyl s manželkou a synem)
    Hana Stehlíková (* 1928)
    zdroj: archiv Hany Stehlíkové
    Stáhnout obrázek
  • Předchozí stránka ‹ Předchozí
  • First page 1
  • …
  • Stránka 190
  • Stránka 191
  • Stránka 192
  • Stránka 193
  • Aktuální stránka 194
  • Stránka 195
  • Stránka 196
  • Následující stránka Další ›
podpořte PN
Podpořte naše projekty

Výběr novinek z Magazínu Paměti národa do mailu.

Tichá hrdinství

Zdroje vyhledávání

  • All

    (8454)
  • Institucí

    (3)
  • Pamětníci

    (1568)
  • Fotografie

    (4889)
  • Klipy

    (1531)
  • Odkazy

    (463)
  • Články

Statistiky
21300 Pamětníků v databázi
12025 Publikovaných pamětníků
21918 Registrovaných badatelů
178715 Fotografie
70662 Klipy
Paměť národa
Pamětníci
Magazín
O projektu
E-SHOP
Podpořte nás
e-badatelna
Zakládající instituce
Post Bellum
Český rozhlas
Ústav pro studium totalitních režimů
Sledujte nás
Facebook
Twitter
Youtube
Instagram
Paměť národa
USTR

Kontaktujte nás Ochrana osobních údajů a podmínky užití

© 2008-2026 Paměť národa

Správu a provoz webu zajišťuje společnost Macron Software.