Anna Pešatová

* 1937  

  • „Po válce jsme s rodiči chodili hodně do přírody. Tatínek nám vždycky našil tašky z takového tuhého papíru. Šli jsme třeba na mateřídoušku, to se před Božím tělem trhala mateřídouška. Vily se věnečky. My jsme byli nábožensky založená rodina, tak jsme hodně času trávili okolo... jednak jsme u kostela bydleli, tak jsme tam trávili hodně času. Chodili tam ministranti, samozřejmě. To víte, kdo je ministrant? To je chlapec, který slouží u oltáře. A tak my jsme s nimi hráli všelijaký pitomosti, jak to děti dělají.“

  • „Sloužil dost dlouho u toho PTP. U těch praporů. Maminka vždycky říkala: ,Tak kdy přijdeš domů?‘ A když přišel naposled ve vojenským, tak říkal: ,Maminko, vy jste se mě nezeptala, kdy mě pustěj!‘ A teď to ze sebe strhal a pošlapal tu uniformu. Tam musel pracovat těžce. Vykládal, jak se tam s tím materiálem všelijak plýtvalo a jak je postihovali. Byli s nimi i tátové od rodin zavření, tedy sloužili tam jako vojáci.“

  • „Ještě za války jsme jako děti viděly, jak chodily Němky. Měly ty bílé podkolenky, dlouhé copy a zpívaly. A my jsme je napodobovaly. Hrály jsme si na Němky. A potom tam chodili ruští zajatci. A to jsme jim nesměly nic dávat. Nevím, jestli jim někdo něco dal. My jsme byly děti, jenom jsme se na to dívaly. A potom po válce jsme zase viděly, jak utíkali Němci. Jak se snažili dostat na Západ.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.07.2020

    (audio)
    délka: 01:31:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 27.07.2020, 16.12.2020

    (audio)
    délka: 49:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všichni dnes říkáme, že za komunistů to jinak nešlo, ale není to pravda

Anna Pešatová v dětském věku
Anna Pešatová v dětském věku
zdroj: Archiv pamětnice

Anna Pešatová, rozená Jakubcová, se narodila 24. února 1937 v Ústí nad Orlicí jako osmé dítě v rodině čalouníka Františka a Marie Jakubcových. Po únoru 1948 režim označil Františka Jakubce za vykořisťovatele, protože v dílně zaměstnával sirotka, kterému poskytoval byt a stravu. Nábožensky založená rodina se nezřekla své víry ani pod sílícím tlakem komunistického režimu. Bratři pamětnice Josef a Václav Jakubcovi působili jako kněží. Josef byl v roce 1950 svědkem Akce K na jezuitském gymnáziu v Praze-Bubenči. Oba bratři museli nastoupit k PTP. Anniným strýcem byl známý jezuitský kněz Josef Jakubec, který byl v procesu roku 1950 odsouzen ke dvaceti letům za velezradu. Po pěti letech ve věznici zemřel. Anna nesměla studovat a v zaměstnání čelila šikaně ze strany svého vedoucího. Při její svatbě, která probíhala v kostele, se okolí hemžilo policisty v civilu. S manželem Josefem vychovali dva syny, Pavla a Josefa. Šedi nastupující normalizace čelili tak, že se nevzdali víry – syny naopak posílali na tajné pastorační prázdninové pobyty, tzv. chaloupky, organizované Karlem Herbstem. V roce 2020 žila Anna Pešatová s manželem v Praze.