Skaut Miroslav Kopt se i v nelidských podmínkách jáchymovských lágrů a uranových dolů zapojil do akcí protikomunistické skupiny, která vyvíjela zpravodajskou činnost.
V roce 1948 začal s kamarádem tisknout a šířit protikomunistické létáky. V témže roce 1948 se také poprvé zúčastnil nedovoleného skautského tábora a připojil se k uskupení Ostříž. V roce 1954 založil vlastní skupinu s krycím jménem Tonda. Krátce poté se ale StB podařilo dostat do rukou jednoho z Ostřížů, který nevydržel výslech, promluvil o veškeré předchozí činnosti a především udal jména. Miroslav Kopt byl nedlouho poté zatčen a brutálně vyšetřován.
Následoval trest 10 let odnětí svobody za údajnou velezradu. Šest let si odpykal ve věznici na Pankráci a v uranových šachtách při táborech Rovnost a Nikolaj na Jáchymovsku.
V roce 1968 se podílel na obnově skautské organizace jako placený funkcionář Organizace dětí a hnutí mládeže. O tři roky později z této funkce odešel a začal organizovat paralelní skautskou strukturu, která se odmítala podrobit direktivám normalizovaného vedení. Až do roku 1989 udržoval kontakty na německé skauty a s jejich pomocí pašoval do Československa zakázanou literaturu a informační materiály. Měl kontakty i na redakci rádia Svobodná Evropa.
V listopadových dnech roku 1989 se Miroslav Kopt začal spolu s přáteli zasazovat o znovuustavení klubu K 231 a později se nakrátko ocitl jako poslanec Občanského fóra v politice. V březnu roku 1990 ovšem odešel do federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie, kde prováděl bezpečnostní prověrky pracovníků II. správy StB. V kontrarozvědce působil do roku 1999.