Disident Pavel Wonka se stal 26. dubna 1988 poslední obětí komunistického režimu. Za dosud nevyjasněných okolností zemřel utýraný komunistickým aparátem v cele vazební věznice. Pavel Wonka se narodil před 70 lety.
„Sedmnáctý listopad byla ta zápalná bomba, která to odpálila, ale musím říct, že my jako organizátoři jsme s tím nepočítali,“ uvedla Monika MacDonagh Pajerová, jedna z organizátorů studentského shromáždění na Albertově.
Rok po vpádu vojsk Varšavské smlouvy duněly v ulicích Prahy opět tanky. Tentokrát Československé lidové armády.
Po setkání na Borůvkové hoře proudily přes česko-polské hranice díky kurýrům ilegální tiskoviny a technika pro tisk samizdatů.
Vražda místního komunistického funkcionáře roku 1951 se stala záminkou k rozpoutání teroru proti středočeským sedlákům. Desítky lidí, kteří se setkali s údajným západním agentem Slepičkou, skončily v kriminálech.
Přímí účastníci hovoří o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana.
Dne 23. února 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech, který legalizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu.
V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.
Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo patřili k protikomunistické odbojové skupině kolem bratrů Mašínů, či pro jejich příbuzné, kteří zůstali v Československu?
Zdaleka ne všichni, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky, se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout po otevření archivů mnoho let po převratu.
Jedna z prvních profesionálních pěstounek v SOS vesničce v Doubí Eva Borková vzpomínala, jak komunistický aparát celou dobu normalizace čekal na záminku dětské vesničky zrušit.