Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.
Eva Pilarová se vyznala pro Paměť národa z hlubokého studu za své chování za komunismu: „Měla jsme strach a byla jsem zbabělá. Přiznávám se k tomu. Neměla jsem takovou odvahu jako Marta, kterou hluboce obdivuji,“ řekla Eva Pilarová, která se jako Karel Gott stala v roce 1977 tváří tzv. Anticharty.
Nevinná legrácka přivedla mladého studenta na konci 70. let k výslechu v Bartolomějské a podepsala se na celém jeho budoucím životě. Příběh Jiřího Kotka připomíná zápletku Kunderova románu Žert.
Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.
Normalizační režim mu nejdřív odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po propuštění a podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci.
Otrocká práce vězňů přinášela komunistickému režimu milióny v tvrdé měně. Podnik Preciosa zprivatizoval tehdejší ředitel Ludvík Karl. V roce 2015 mu prezident Zeman udělil státní vyznamenání. Vězni se odškodnění ani omluvy nedočkali.
Členové iniciativy Havlíčkova mládež dělali to, co komunistický režim po mládeži chtěl – jenže nezávisle, mimo oficiální struktury SSM. To stačilo, aby se stali „vnitřním protivníkem”. StB vynaložila nemalé prostředky na jejich šikanu.
Památce Augustina Navrátila, kterému se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí.
Novinář, disident a diplomat Luboš Dobrovský zemřel 30. ledna, čtyři dny před svými 88. narozeninami. Zveme vás ke sledování filmu, který pro něj k 85. narozeninám vytvořil režisér a dokumentarista Pavel Štingl.
Dne 28. ledna 1977 vyvrcholila masivní pomlouvačná kampaň proti Chartě 77 shromážděním umělců v Národním divadle, na kterém odsoudili Chartu 77 podpisem tzv. Anticharty.
V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.