Politruci nám kazili výkonnost. Příběh lyžaře Bohumíra Zemana

/ /
V březnu 1980 stál v kanadském Mont Sainte-Anne na stupních vítězů vedle legendárního Ingemara Stenmarka (uprostřed). V obřím slalomu tehdy skončil třetí, druhý dojel Phil Mahr (vlevo).
V březnu 1980 stál v kanadském Mont Sainte-Anne na stupních vítězů vedle legendárního Ingemara Stenmarka (uprostřed). V obřím slalomu tehdy skončil třetí, druhý dojel Phil Mahr (vlevo).

V roce 1980 stál jako druhý Čech v historii na stupních vítězů v závodě Světového poháru. V roce 1983 byl z reprezentace vyloučen. „Tlačili nás do věcí, jež nás nezajímaly. To nám ubíralo sílu na výkonnosti,“ vzpomínal na nátlak režimu na sportovce.

Bohumír Zeman vyrůstal v bezprostřední blízkosti zasněžených svahů, které vyzývají k pokoření a nenechají v klidu asi žádného kluka z Krkonoš. Narodil se 26. května 1957 ve Vrchlabí, kam přišli jeho rodiče z Domažlic. V 50. letech bylo snadné získat ve vysídleném pohraničí bydlení.

Devítiletý Bohumír (vpravo) na závodech ve Svatém Petru v roce 1967. Foto: Paměť národa
Devítiletý Bohumír (vpravo) na závodech ve Svatém Petru v roce 1967. Foto: Paměť národa

Závodně začal Bohumír Zeman s lyžováním v raném dětství. Trénoval v oddíle Slovan Špindlerův Mlýn a jezdil nejen na domácí trati, ale také v Rokytnici, Peci pod Sněžkou, Harrachově nebo na Slovensku ve Vysokých Tatrách či Jasné. Systém oddílové práce s dětmi fungoval v té době velmi dobře.

Oddíl vedli zapálení trenéři Jiří Jirsa a Jiří Dunka, kteří dokázali motivovat své svěřence. Lyžařské vybavení si děti půjčovaly mezi sebou nebo dědily po svých předchůdcích. Bohumír měl řadu kamarádů stejně zapálených pro lyžování. Ale jemu se opravdu dařilo.

Na Mistrovství Evropy juniorů v alpském lyžování v roce 1974 v Jasné skončil třetí ve slalomu a v roce 1975 v Mayrhofenu druhý v obřím slalomu. Protože byl fyzicky vyspělý, posílali ho už v patnácti letech závodit se staršími dorostenci.

Na hranicích jsme stáli hodiny

O rok později dokonce startoval ve Světovém poháru. Jako reprezentant ČSSR mohl v 70. letech cestovat za ideálními sjezdařskými podmínkami do svobodného západního světa.

„Jezdili jsme autem a na hranicích jsme vždy stáli tři čtyři hodiny. Nejdřív nás nechali čekat před závorou, kde jsme museli sepsat celní prohlášení včetně čísel lyží atd. Pak nás dvě tři hodiny prohlíželi. V hůlkách jsme pašovali peníze, které jsme nakoupili od veksláka, to byl samozřejmě hrozný prohřešek. Když měl někdo dlouhé vlasy, a v dokladech měl krátké, tak jsme se tam na místě museli vzájemně ostříhat… Dodnes, když jedu přes Rozvadov, vždycky si na to vzpomenu.“

Lyžařský styl Bohumíra Zemana (sezóna 1979/1980). Foto Paměť národa
Lyžařský styl Bohumíra Zemana (sezóna 1979/1980). Foto Paměť národa

Československým lyžařům se nedalo upřít nadšení a nápaditost. Právě to jim pomohlo vyrovnat se konkurenci závodníků z alpských zemí, kteří měli pro trénování daleko lepší podmínky. Kluci doháněli vše lepší kondiční přípravou, lyžováním na umělém povrchu nebo tréninky na Slovensku. A dřina se vyplatila.

Ze svých úspěchů si Bohumír Zeman nejvíce cení 17. místa v celkové klasifikaci Světového poháru v sezoně 1978/79, třetího místa v obřím slalomu v kanadském Mont Sainte-Anne v březnu 1980, a hlavně vítězství v klasické kombinaci v Kitzbühelu v roce 1981.

Příjmy za umístění v závodech a ze smlouvy s firmou Elan, na jejíchž lyžích jezdil, spravovala agentura Pragosport. Polovinu si nechala, zbytek měl Bohumír k dispozici na závodní výdaje. Mezi východním a západním světem viděl Bohumír hodně rozdílů:

„Na závodech jsme cítili, že jsme z Východu. Ne snad vybavením, ale něco bylo patrné na první pohled – měli jsme s sebou doprovod – politruky.“

Být ve vrcholovém sportu v době normalizace znamenalo ústupky vládnoucímu komunistickému režimu. Důležité vždy bylo, jaký člověk se ocitl na konkrétním odpovědném postu – jaký měl charakter a morální vlastnosti, nakolik mu šlo o sport, anebo o vlastní prospěch. Povahy lidí pak utvářely ovzduší jednotlivých kolektivů a vztahy v nich. Své o tom ví i Bohumír Zeman:

„Vztahy mezi lidmi se horšily. Do vedení se dostali funkcionáři a lidé, kteří měli s lyžováním jen málo společného — lidé, kteří nás kontrolovali a tlačili do věcí, jež nás nezajímaly. To nám ubíralo sílu na výkonnosti.“  

Vyloučen z reprezentace

Sám se chtěl soustředit hlavně na slalom, ale politicky angažovaný trenér Horák ho nutil k účasti ve sjezdech, protože tam bylo vše placené organizátory. Bohumír si vyvzdoroval slalom s tím, že si bude platit pobyt na závodech sám. Měl příjem ze smlouvy s firmou Elan, a tak jel.

Medailová žeň na mistrovství ČSSR v roce 1982, kdy nesměl odjet na mistrovství světa. Foto: Paměť národa
Medailová žeň na mistrovství ČSSR v roce 1982, kdy nesměl odjet na mistrovství světa. Foto: Paměť národa

Když ale na hotelové recepci přistihl trenéra, jak si chce nechat potají proplatit i své účty, došlo k hádce a menší potyčce. Výsledkem byla jeho diskvalifikace kvůli fyzickému napadení trenéra. V roce 1982 už Bohumíra Zemana nepustili na mistrovství světa a v roce 1983 byl z reprezentace vyloučen definitivně. Bylo mu šestadvacet let, když ho nemilosrdně zastavili.

Bohumír Zeman souběžně s lyžováním studoval na pedagogické fakultě tělesnou výchovu a zeměpis, ale jako učitel nikdy nepracoval. Po skončení sportovní kariéry byl krátce zaměstnán jako pomocný dělník a v letech 1983-1990 trénoval mládež ve Středisku vrcholového sportu ve Vrchlabí. To už měl vlastní rodinu a děti. V druhé polovině osmdesátých let pracoval i jako člen Horské služby.

U lyžování zůstal

Po pádu komunistického režimu dostal trenérskou nabídku z Lichtenštejnska a úspěšně tam pracoval s lyžařskou reprezentací. Po třech letech, v roce 1993, se ale rozhodl vrátit zpět do Špindlerova Mlýna.

Bohumír Zeman při natáčení pro Paměť národa v roce 2017. Foto: Post Bellum
Bohumír Zeman při natáčení pro Paměť národa v roce 2017. Foto: Post Bellum

Po návratu začal podnikat. Z člena zastupitelstva ve Špindlerově Mlýně se v roce 2006 stal na jedno volební období starostou. Zasloužil se o vybudování moderního sjezdařského areálu, kde se jeho zásluhou konaly v lednu 2008 závody Světového poháru žen ve sjezdovém lyžování.

Své životní vášni zůstává Bohumír Zeman věrný stále. Trénuje a na závody ve skikrosu doprovází svoji dceru Andreu. I když sám nemohl dlouho sportovat závodně, lyžování má stále v srdci a udělal pro tento sport vše, co považoval za důležité.

Příběh Bohumíra Zemana ze sbírky Paměť národa je součástí putovní výstavy Z totality do totality připravené Pamětí národa Východní Čechy. Výstava odstartovala ve Vrchlabí, kde ji můžete vidět do 24. června. Poté budou příběhy ožívat na náměstích a veřejných prostranstvích v dalších šesti městech. Více informací o výstavách se dozvíte na www.postbellum.cz.