Evženie Hamplová

* 1933  

  • „Sovětští vojáci jezdili po vesnicích vymáhat dodávky. Občas narazili na nějakou tlupu banderovců a došlo i k přestřelkám. Jednou za Pugačevkou u Libánovky došlo k přestřelce a čtyři vojáky přivezli k nám. Radisti mně říkali, ať se jdu podívat, a já jako třináctiletá holka šla. Oni je dali na stůl na prkna, hlavy k sobě. Na obličeji měli vyřezané hvězdy, nohy a ruce propíchané a jeden měl i trochu skalpovanou hlavu. Nebylo to pěkný. Babička nadávala, proč nám to tam tahaj. Letěla pak na velitelství, že když tam máme nemocnici, že tam můžeme mít i márnici a že je snad můžou dát i jinam ve vesnici, ne jenom všechno k Hajným. Jenže s tím nic neudělala. Jela na Máslenku a dělala velkou rotyku, že to tam nechce, že kolem toho musíme chodit, než jejich rodiny uvědomí a pohřbí je.“

  • „Miška šil, babička ležela na první posteli a my s Vladimírem jsme pořád dokola skákali přes postele. Dělali jsme rachot a nic jsme neslyšeli. Až jsme jednou skočili a já se zvedla a u okna nade mnou stál muž s puškou. Ještě jsem křikla na Vláďu a strhla jsem ho k zemi. Vyšla rána, zachrčení a Miška se svalil na zem. My jsme v hrůze leželi na posteli. Babička vyskočila a letěla k oknu a křičela, že Mišku zabili. Dědeček za ní křičel a ten Ukrajinec, který byl nějaký domácí, protože mluvil poločesky, křikl: ,Buďte potichu, nebo vás všechny zabiju!‘“

  • Celé nahrávky
  • 3

    Šumperk, 09.08.2017

    (audio)
    délka: 04:11:26
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Za války děti velmi rychle dospěly

Evženie Hajná (Hamplová)- maturitní foto
Evženie Hajná (Hamplová)- maturitní foto
zdroj: archiv pamětnice

Evženie Hamplová, dívčím příjmením Hajná, se narodila 30. prosince 1933 v Dorohostajích v gubernii Dubno na Volyni v tehdejším Polsku (dnes Ukrajina). Za druhé světové války se stala svědkem mnoha událostí. Během sovětské okupace Volyně její otec Václav Hajný dělal účetního v kolchozu a jako bývalý funkcionář se pak musel ukrývat před banderovci. Za německé okupace Volyně rodina ve stodole několik dní ukrývala židovského chlapce i s jeho dědečkem. Přímo v jejich domě asi metr od pamětnice banderovci zastřelili sovětského vojáka Michaila Suchobokova. Otec se také zapojil do odbojové organizace volyňských Čechů Blaník. Na konci války v domě vznikl sovětský lazaret, v němž pamětnice mimo jiné viděla těla sovětských vojáků brutálně zohavená banderovci. I vývoj politické situace zasáhl do života rodiny. V březnu 1944 otec vstoupil do československého armádního sboru. Působil jako výchovný a osvětový poddůstojník v Obranném zpravodajství (OBZ) pod velením Bedřicha Reicina, jenž měl později na svědomí několik justičních vražd. Zatímco otec se stal členem a stoupencem komunistické strany, matka komunismem opovrhovala, manžel pamětnice Miroslav Hampl strávil za pomoc vězňům dva roky ve vězení a bratr Vladimír jako jediný v Šumperku podepsal Chartu 77. Od reemigrace z Volyně v roce 1947 žije Evženie Hamplová v Šumperku, kde až do penze pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici.