Josef Dražil

* 1923  

  • „Auta mi nedělala problém, ale spíš vedení, jaké si družstvo představovalo, tomu jsem nerozuměl. Protože tam přicházeli takoví zájemci, kteří chtěli dělat vedoucího. Od komunistů nebyl problém, aby na mně našli chybu. Já jsem s nimi nesouhlasil. Byl jsem u soudu, odsouzen jsem byl dvakrát a nikam nenastoupil. Nebyl to život ve svobodě a já toužil po svobodě.“

  • „Pak jsem tam dělal i vedoucího plánovacího oddělení, kde se plánovala výroba. Jednou jsem nesplnil plán a tam byl takový nebezpečný člověk, byl to Rudolf Vrabec, komunista, který při schůzi, když se tohle řešilo, řekl: ‚To nám, soudruzi, že jsme nesplnili plán, zavinil Dražil, protože naplánoval vysoký plán a věděl, že to nesplníme, tak aby nás takhle ponížil!‘ Já jsem říkal: ‚To není pravda, pane Vrabec. To, že se to nesplnilo, je věc těch, kteří to dělali, a to jsou dělníci. Já to naplánoval tak, aby to vyšlo.‘ Tak jsem dostal strach, že jsem nepřítel národa a takhle bych ho měl ničit, že budu muset být potrestaný. Ale propustili mě a já byl jako dřív.“

  • „Vyrostl jsem v rodině ateistů, ale byli jsme uznáváni jako dobrá rodina. Do kostela z nás nikdo nechodil a pro mě to bylo něco úplně jiného. Přišly Vánoce a já dostal Kralickou bibli. Byl to pro mě plný dar, když jsem dostal Boží slovo do ruky. Předtím jsem žil životem, jako žili druzí. Myslel jsem si, že vše, co dělám, je dobře. Pak jsem ale začal číst tu Bibli a nevěděl jsem, kde začít, aby mě to zajímalo. Ale bylo to zajímavé od prvního čtení, protože jsem jí nerozuměl a chtěl jsem jí rozumět, tak jsem něco četl dvakrát, třikrát, abych se s tím vůbec seznámil, co mi to říká nebo jak já mám žít.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Mladá Boleslav, 09.02.2016

    (audio)
    délka: 40:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Soutěž Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nebyl to život ve svobodě a já po svobodě toužil

Josef Dražil
Josef Dražil
zdroj: soutěž Příběhy 20. století

Josef Dražil se narodil 14. března 1923 v Bělé pod Bezdězem. Jeho maminka zemřela po porodu jeho sestry a tatínek se později podruhé oženil. Po dokončení měšťanky se pamětník vyučil mechanikem a pracoval v Mladé Boleslavi v automobilce Škoda. Ze zaměstnání později odešel, aby získal středoškolské vzdělání na průmyslové škole. Poté, co nastoupil vojenskou službu v Josefově, přihlásil se na místo řidiče nákladního vozu. Pod záštitou mezinárodní organizace UNRRA byl vyslán repatriačním vlakem do Paříže. Po únorovém převratu roku 1948 byl označován za nepřítele republiky a kvůli svému politickému přesvědčení vystřídal několik pracovních pozic. V jeho bytě dvakrát proběhla policejní domovní prohlídka a dvakrát byl soudně trestán. S rodinou proto opustil Československo a emigroval do Spolkové republiky Německo, kde začal podnikat. O několik let později se přestěhovali do Fallbrooku v Kalifornii, kde si se synem otevřeli autodílnu. Jeho vnuci provozují autodílnu i nadále. Pamětník se po roce 1989 natrvalo vrátil do České republiky.