Člověk by měl žít tak, aby se nikdy za nic nemusel stydět
Stáhnout obrázek
Pavel Zajíček se narodil 15. dubna 1951 v Radotíně u Prahy. Od mládí tvoří a umělecky se projevuje. Po okupaci země v srpnu 1968 a nástupu takzvané normalizace skončilo nejen jeho studium stavařiny, ale zmizely i vyhlídky na oficiální uměleckou činnost a Pavel přešel do undergroundu. Tvořil však dál a spolu s Mejlou Hlavsou v roce 1973 založil hudební skupinu DG 307. Pracoval jako kulisák, lesní dělník nebo se živil výrobou sáčků. V roce 1976 byl v takzvaném procesu se skupinou Plastic People za údajné výtržnictví odsouzen na rok do vězení. Poté podepsal Chartu 77 a roku 1980 v důsledku zesíleného nátlaku a policejní šikany ze strany komunistické moci (akce Asanace) odešel do emigrace. Nejprve do švédského Göteborgu, později do New Yorku, kde tvořil především výtvarně. Po sametové revoluci v roce 1989 se nejdříve dočasně, později nastálo vrátil do Prahy. Dál tvoří jak výtvarně, tak literárně a hudebně. Vystupuje s DG 307 i v jiných uměleckých projektech, například v autobiografickém divadelním představení Pustina.
