Ing. Ladislav Šupka

* 1940  

  • „Bezprostřední můj zážitek potom byl později. Na podzim. Ano, na podzim, když už bylo všechno sklizené a kolem kravína nám tam krásně vzešel podsev jetele. Nádherně, opravdu obdivuhodně. Tehdy jsme byli příjemně překvapeni. No, a když jsem některý den přijel do práce, tak jsem byl nepříjemně překvapen, protože tam byla nastěhovaná celá kolona, kolona vojska. Já nevím, co to bylo, neměli žádná děla nebo tak, ale zkrátka nějaké transportní prostředky. Rozježděné všecko bylo. No, a tehdy teda jsem se dostal do konfliktu i s okresním tajemníkem KSČ, který tam nějak se to snažil vyžehlit, protože já jsem tvrdě požadoval náhradu. Oni slibovali, že dostaneme od nich semínko, abysme si to mohli znovu zaset. Takže to byl takový konflikt, ale vyznělo to tak do vytracena."

  • „Tak to bylo, tehdy byl ten způsob, systém rozepisování dodávek. Nebo teda rozepisování plánu. Takže, když dostal okres za úkol pěstovat len, tak ho rozepsal na všecka družstva, aniž by, říkám to teda nadneseně, aniž by se vůbec uvažovalo, jestli tam ten len poroste. Tady ten katastr nebo hospodářský obvod toho JZD je poměrně hodně svažitý. Takže tam pěstovat cukrovku byl hodně problém. Dalo se to, ale muselo to být spojené s velkým podílem ruční práce. Nebylo jednoduché tam ani obiloviny sklízet. To tehdy, nějaká kombajnová sklizeň, to bylo jenom na vybraných pozemcích, kam si troufli ti kombajnéři vjet, protože kombajny tehdy byly velmi vzácné stroje. Tehdy to byly ty sovětské SK3, potom přišly SK4. V porovnání s těma dnešníma kolosama to byly, bych řekl, srandovní mašiny. No, ale tak pomáhalo to hodně. Nicméně taky hodně jsme sklízeli samovazy."

  • „Maturita proběhla velmi dobře. Dokonce jsem byl hodnocen jako jeden z nejlepších v ročníku z těch čtyř tříd. Ale okamžitě bylo řečeno, že vysokoškolské studium pro mě není. Žádná vysoká škola." „Řekli vám to oficiálně nějakým dokumentem?" „No, to úplně přesně nevím, jestli mám doma. Ale v každém případě mám doma dopis, který podepsala celá maturitní komise, včetně ředitele školy, kde teda jako bych řekl orodovali na okresním národním výboru, který tady o tomto rozhodoval. No, ale nepomohlo nic. Takže bylo mně řečeno, že se musím seznámit s dělnickou třídou."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Uherské Hradiště, 12.07.2019

    (audio)
    délka: 02:12:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Je potřeba být slušný, nic víc

Ladislav Šupka jako student jedenáctiletky.
Ladislav Šupka jako student jedenáctiletky.
zdroj: Archiv pamětníka

Ladislav Šupka se narodil 15. srpna 1940 v Uherském Hradišti do rodiny stavitele Ladislava Šupky a učitelky Květoslavy Šupkové. Když mu bylo pět let, sovětští dělostřelci zasáhli při osvobozování jejich dům granátem. Šupkovi žili na samém kraji města a kolem zahrady měli vysázené topoly, čehož později využili osvoboditelé k tomu, aby pod nimi ukryli dělostřeleckou baterii. Nějakou dobu pak vojáci u rodiny pobývali. Po Vítězném únoru v roce 1948 došlo ke znárodnění otcovy stavařské firmy. Během studia na Jedenáctileté střední škole Uherské Hradiště zažil Ladislav Šupka vyloučení dvou studentů, kteří v roce 1956 kritizovali krvavý zákrok Sovětů proti Maďarské revoluci. Kvůli třídnímu původu jej opakovaně nepřijali na medicínská studia. Dostal však možnost vystudovat Provozně ekonomickou fakultu při Mendelově univerzitě v Brně. Když se zde chtěl ucházet o místo ve studentské samosprávě, stranická komise mu vystavila takový posudek, že mohl být vděčný, že ho ze školy nevyloučili. Po vojně nastoupil v roce 1965 do jednotného zemědělského družstva (JZD) v Újezdci u Luhačovic jako agronom. Zde se v praxi setkal s absurditou režimu, který kvůli plnění plánů nařizoval setbu plodin i tam, kde pro to nebyly vhodné podmínky. Přes všechny špatné zkušenosti vstoupil v roce 1967 do Komunistické strany Československa. Nadchly jej reformní myšlenky šedesátých let a těšil se, že bude moci stranu měnit zevnitř. Záhy však přišel 21. srpen 1968. Při prověrkách, které následovaly, vyjádřil Ladislav Šupka nesouhlas se sovětskou okupací, a byl proto ze strany vyloučen. V roce 1971 přestoupil do Bystřice, kde se úspěšně podílel na přípravě osevních plánů při slučování menších zemědělských družstev. Vedení mu ale sdělilo, že jakmile se najde vhodnější kádr, bude muset místo opustit. Výpověď podal sám a od roku 1975 pracoval v Agrochemickém podniku Staré Město u Uherského Hradiště, kde setrval až do roku 1990. Během sametové revoluce se zapojil do činnosti uherskohradišťského Občanského fóra a při personálních změnách na městském národním výboru mu bylo nabídnuto, aby zde nastoupil jako místopředseda. V roce 1990 se stal starostou Uherského Hradiště. Funkci vykonával dva roky, v městském zastupitelstvu pak setrval až do důchodu.