Vladimír Rampas

* 1924  †︎ 2016

  • „Jak ho střelili, tak padnul. Já jsem se rychle otočil, mířil zřejmě na prsa, tak jsem držel automat a automat mi spadl dolů. Dostal jsem ránu a automat mi padnul dolů. Teď jsem tam byl sám. A ten byl mrtvý. Toho střelili a ten byl mrtvý.“

  • „Chytl jsem ho za ovínku a on takhle létal, jak byl zmrzlý. To bylo půl druhé ráno. Tak jsme ho [vzali na hřbitov]. Jenomže na hřbitově. To bylo nad řekou Ondavou, byla vesnička, nevzpomenu si, jak se jmenovala, až za Komárnikem, Vyšný Komárnik to byl, a nad řekou Ondavou. Sněhu bylo plno a nařízeno bylo zakopat. Jak ho budete zakopávat, když nešlo kopnout. Některé civilisty jsme požádali, aby až bude léto, ať ho zakopají. Že to nejde.“

  • „Pořád nic a pořád nic, najednou jel [Ludvík] Svoboda před námi a Němci začali střílet. Ale už z děla. Tak Svoboda to otočil, jeho řidič to otočil, a jenom křik: ‚Roty v rojnici!‘ Jak roty v rojnici, tak si velitelé vzali na starost své roty a čety a roztáhli jsme se. A zakopat se. Já měl lopatku maličkou a teď hlavu. Němci, to byla hrůza. Nahoře šrapnely a to jste viděl, jak padají dolů. To byla hrůza.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Žatec, 12.02.2013

    (audio)
    délka: 02:34:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Mířil mně zřejmě na prsa

Bratr
Bratr
zdroj: archiv Vladimíra Rampase

Vladimír Rampas se narodil 2. listopadu 1924 v obci Ivanovka na Volyni v tehdejším Polsku. Vychodil sedm tříd obecné školy a poté pracoval na rodinném hospodářství. Na Volyni prožil sovětskou a nacistickou okupaci a dne 21. března 1944 vstoupil do tvořícího se 1. československého armádního sboru. Byl zařazen do druhého praporu první brigády a sloužil v pěším průzkumu. Zúčastnil se bojů v Machnówce, Karpatsko-dukelské operace a osvobozovacích bojů na území Slovenska, ovšem dne 9. ledna 1945 byl během průzkumu střelen do ruky. Léčil se v polní nemocnici v obci Posada Jaśliska, poté v Sambiru a nakonec skončil v týlové nemocnice na Urale. Po vyléčení se vrátil do rodné vesnice, ale prakticky ihned odjel do Československa k vojenské posádce. Usadil se na Žatecku, kde pracoval jako zemědělec. Vladimír Rampas zemřel 8. ledna 2016.