Mgr. Lydie Půrová

* 1932  

  • „Měli jsme sousedy, rodinu Žitných, a ti měli ve Zborově vdanou dceru. Zborov stál velice blízko Malína. Sedmnáctiletý syn jejich dcery přiběhl k večeru na Ledochovku a my jsme slyšeli, co říkal. Věděli jsme, že se něco dělo. Viděli jsme kouř a bylo slyšet střelbu. Vyprávěl nám to, a my jsme tomu nechtěli věřit. Vyprávěl nám, že jsou tam asi všichni mrtví a že Malín shořel. Bylo to k nevíře. Druhý nebo třetí den se tam šla pěšky podívat maminka s mojí sestřenicí Emilkou, co u nás bydlela. Přišly úplně zničené a nechtěly o tom ani vyprávět. Jen řekly, že je to všechno pravda. A já jsem tam jela až za moc dlouho. A vždycky jsem si na to vzpomněla a brečela jsem. Ani jsem to neviděla, a pořád jsem brečela, že už nejsou, že už nikdy nebudou. Bylo to hrozné pomyšlení.“

  • „Kvetly kaštany a Josífek vylezl na strom na zahradě a trhal je a házel mi je dolů. Mně se ty květy moc líbily a prohlížela jsem si je, jak jsou krásně vybarvené. A do té nemocnice jsem chodila za Slávkem. To je taková největší vzpomínka, protože on tam ležel a vůbec nás nevnímal, a pak se uzdravil.“

  • „Strýc Viktor byl pološílený. Jak honili jeho syna Slávka, tak bylo horko a navlečené boty, protože si mysleli, že někam pojedou. Nohy se mu zapotily a bolely ho, a tak si boty sundal. Pak je zahnali do chléva a spálili. Boty tam zůstaly. Strýc je pak našel. Jak teta ležela ve chlévě na Venouškovi, aby ho zachránila, tak tam zůstal kus jejich šatů. Vzal je a dal do boty a ještě něco našel ze Slávka. Nosil to v botě a každému ukazoval a říkal, že jsou to jeho děti se ženou. Byl pološílený.“

  • „Slávek těsně předtím onemocněl zánětem mozkových blan a ležel v bezvědomí. Zázračně ho vyléčil malínský lékař (židovského) původu (Otto Gross – pozn. autora). Nebyly léky. Chodila jsem tam za ním na návštěvu a Slávek o sobě vůbec nevěděl. Měl vysoké teploty a říkali, že i když se z toho dostane, že nebude normální, protože bude mít poškozený mozek. V květnu se úplně vyléčil a všechno bylo v pořádku. Vždycky jsem tam jezdila na prázdniny, protože jsem byla sama a doma mně bylo smutno. Řádili jsme tam s bratranci Josífkem a Slávkem. V červenci až jsem byla doma. Slávek se v květnu uzdravil, a v červenci shořel. Taková tragédie. Všichni byli šťastní, a...“

  • Celé nahrávky
  • 5

    Šumperk, 03.01.2018

    (audio)
    délka: 02:37:09
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Maminka říkala, že ti pávi křičí, jako by přivolávali neštěstí

Maturitní fotografie Lydie Beštové (Půrová)
Maturitní fotografie Lydie Beštové (Půrová)
zdroj: archiv pamětnice

Lydie Půrová, dívčím příjmením Beštová, se narodila 28. července 1932 v Českém Straklově na Volyni, tehdy spadajícím pod Polsko (dnes leží na území Ukrajiny). Velkou část dětství ale prožila v nedaleké osadě Ledochovka. Její rodinu těžce postihly zločiny páchané jak komunistickým, tak nacistickým režimem. Teta Marie Todorovičová se svými dětmi ve východní oblasti Volyně jen zázračně přežila hladomor uměle vyvolaný sovětskou mocí. Strýce Vladimíra Beštu a jeho syna Sověti jako vykořisťovatele vesnického lidu zastřelili a jeho ženu a další dvě děti poslali do vyhnanství. Další příbuzní pamětnice pak zemřeli v nacisty vypáleném Českém Malíně, který se stal symbolem utrpení volyňských Čechů. Během jediného dne tam zavraždili tři tety, dva strýce, tři sestřenice a tři bratrance, z nichž nejmladšímu Václavovi bylo pouhých pět let. V roce 1947 rodina reemigrovala do Československa a usadila se ve Frankštátě, kam se po odsunu Němců nastěhovalo mnoho rodin právě z vypáleného Českého Malína. Z piety obec v roce 1947 změnila svůj název na Nový Malín. Přestože měla pamětnice za sebou jen šest ročníků ukrajinské školy, rodiče ji přihlásili na gymnázium v Šumperku, kam ji nejen přijali, ale také ho úspěšně absolvovala. Následně vystudovala Farmaceutickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1957 se provdala za Lubomíra Půra, s nímž měla syna Igora a dceru Ivanu. Až do penze pracovala v lékárně v Šumperku, kde se svým manželem žila i v roce 2018.