Václav Pišl

* 1948  

  • "Vesnice už nebyla k poznání. Vystěhovalo se více než 900 lidí, baráky byly prázdné, nastěhovali se tam veškerý lidi – nenormální lidi. Ploty se spálily. To bylo hrozné se na to podívat. To byl devadesátý druhý rok. Potom jsem tam byl v roce 1994, vozil jsem tam rodiče se podívat. Trochu se to zlepšilo, ale stejně… Najednou tam třeba našli na zahradě mrtvého a zakopaného člověka. V 90. letech se tam děly hrozné věci. Například jedete autem, zastavili vás, a: 'Dej peníze.' Znám takových pár případů, kterým říkali: 'Dej, nebo zabiju,' a normálně se zbraní přicházeli. Já jsem nikdy nezastavoval žádnému člověku a snažil jsem se jezdit ve dne."

  • "S sebou jsme si toho mohli vzít hodně. Přijížděly kamiony, třeba s naší skupinou bylo až pět kamionů. Nepamatuju si, kolik autobusů, ale ještě i letadlem letěli stěhováci. Většinou nábytek se bral. Přijeli jsme sem, tady nás česká vláda zabezpečila bytem, byty jsme měli připravené. Co říct? My jsme spokojení s tím, co se stalo. Nejen spokojení. My se tomu divíme ještě dneska. Že to takhle dopadlo, že prostě Václav Havel a ta vláda se o nás takhle postarali. Opravdu. Jsme vděční."

  • "Bojoval u Svobody a byl v zajetí a utekl ze zajetí. Přišlo domů oznámení, že zahynul. Ale on utekl ze zajetí a vrátil se domů na své místo. Z války jely nákladní vlaky, tam se potkali. Tátův starší brácha tam stál a říkal: 'Jaroslav zahynul, Jaroslav není,' ale oni mu řekli, že je živý, že je v tamtom vagóně. Takhle se potkali bratři po válce. Jeli jedním vlakem v různých vagónech."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ústí nad Labem, 05.11.2021

    (audio)
    délka: 43:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Ústecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Ze zamořené zóny u Černobylu se vrátil do země předků

Václav Pišl po vojně začátkem 70. let 20. století
Václav Pišl po vojně začátkem 70. let 20. století
zdroj: Archiv pamětníka

Václav Pišl se narodil 29. června 1948 na severozápadě Ukrajiny v obci Malá Zubovština, která spadala do území osídleného volyňskými Čechy. Václavovi předci sem přišli ve druhé polovině 19. století. Jeho otec bojoval ve druhé světové válce pod generálem Ludvíkem Svobodou, padl do zajetí, ale podařilo se mu utéct a vrátit se domů. Dva Václavovi strýcové také bojovali, ale po válce využili nabídku a zůstali v Československu. Václav s rodiči však prožil dětství i podstatnou část života v Malé Zubovštině. Československo navštěvoval v 70. a 80. letech. Odejít tam však on i jeho rodina zatoužili, až když se dozvěděli, že už dva roky žijí v oblasti kontaminované výbuchem Černobylu. V roce 1991 se velká část krajanů z černobylské oblasti přestěhovala do Čech, další přišli v průběhu 90. let i po roce 2000. Václav Pišl se přistěhoval do Krupky, téměř 20 let pracoval v severočeských firmách a poté odešel do důchodu. Jeho otec byl českou vládou finančně odměněn za vojenskou službu během války. Jeho dcery nalezly pracovní uplatnění a založily rodiny. Jako spokojený důchodce, děda a praděda, i jako vděčný repatriovaný občan České republiky žil Václav Pišl v roce 2021 v Krupce. Příběh pamětníka mohl být zaznamenán díky podpoře Ústeckého kraje a Statutárního města Teplice.