Konec bitvy u Stalingradu

/ /
Sovětští vojáci útočí na oblíčenou německou armádu. Foto: RIA Novosti archive, image #44732 / Zelma / CC-BY-SA 3.0
Sovětští vojáci útočí na oblíčenou německou armádu. Foto: RIA Novosti archive, image #44732 / Zelma / CC-BY-SA 3.0

2. února 1943

Nejkrvavější bitva druhé světové války skočila porážkou německé armády, která do té doby postupovala Evropou bez větších potíží. Sovětské vítězství nacistické Německo šokovalo, bitva se stala začátkem konce Hitlera. 

Ten o porážku města, které neslo jméno jeho spojence a později protivníka, fanaticky usiloval. A nejen proto, že chtěl dobýt ropná pole pod Kavkazem a získat tak zdroje energie, ale právě pro symbolický význam města. To se však stalo pro německou armádu a její spojence osudné. 

Bitva přitom začala nepříznivě pro Sovětské svaz. 23. srpna 1942 zasypalo dnešní Volgograd tisíc tun bomb, které zabily velký počet z 400 000 civilistů. Ti nesměli z rozkazu Stalina město a jeho okolí opustit, jak vzpomínala pro Paměť národa Elvíra Ptáková, která zažila bombardování jako devítiletá.

„Museli jsme zůstávat, aby to nevypadalo, že ustupujeme Němcům.“ Pamatuje si také na to, jak hořela Volha. Nedaleko ní totiž byly obrovské nádrže na naftu, které Němci zasáhli a nafta se dostala do řeky.

V následné bitvě v troskách města bojovali sovětští vojáci s Němci o každý metr. 

Díky početní převaze a vybavení Němců byli obránci Stalingradu pod velením generála Vasilije Čujkova zatlačováni stále blíž k řece Volze, za kterou pro ně nebylo ústupu. V jednu chvíli Čujkovu armádu dělilo od břehu s Volhou jen několik set metrů. 

Zachránila je operace Uran, která byla Sověty zahájena 19. listopadu 1942, kdy německá armáda pod velením generála Pauluse ovládala již čtyři pětiny města. Sovětská protiofenzíva skončila oblíčením Němců ve Stalingradu. Z obléhatelů se tak stali obléhaní, odříznutí od dodávek potravin, vystaveni krutém zimě, na kterou nebyli Němci připraveni, protože předpokládali rychlý průběh bitvy.

Generál Paulus se rozhodl 31. ledna 1943 kapitulovat, ačkoli mu to Hitler zakázal. V zajetí se stal Hitlerovým kritikem.

Bitva u Stalingradu si v řadách německé armády a jejích spojenců vyžádala přes 800 000 mrtvých, zraněných či zajatých. Obrovské ztráty utrpěli také Rusové, počet mrtvých, zraněných či nezvěstných překročil milion.