Začal Palachův týden, předehra sametové revoluce

/ /
Zásah proti demonstrantům 16. ledna 1989.
Zásah proti demonstrantům 16. ledna 1989.

Sedm lednových dnů roku 1989, během nichž se probudila česká veřejnost, dostalo název Palachův týden. Od 15. do 21. ledna se na Václavském náměstí sešli lidé, aby protestovali proti potlačení vzpomínkové akce k uctění památky Jana Palacha.

Šestnáctý leden 1989 byl dnem 20. výročí sebeupálení Jana Palacha a komunistické bezpečnostní složky se obávaly, že dojde k obdobné demonstraci jako 28. října 1988 u příležitosti 70. výročí vzniku Československa.

Ministr vnitra František Kincl proto vyhlásil 13. ledna 1989 nejvyšší stupeň mimořádných bezpečnostních opatření, což znamenalo sledování představitelů nezávislých iniciativ a dalších režimu nepohodlných osob, preventivní zatýkání některých z nich, aktivizaci příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí a samozřejmě zákaz vzpomínkových akcí.

Pozvánka na pietní vzpomínku na Jana Palacha
Pozvánka na pietní vzpomínku na Jana Palacha

Po Praze se mezitím šířily letáky o pietním shromáždění v neděli 15. ledna od 14 hodin na Václavském náměstí, které organizovalo pět nezávislých hnutí – České děti, Charta 77, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení a Společnost přátel USA.

Lidé je nacházeli ve schránkách, v telefonních budkách, objevily se na vysokoškolských kolejích a den před plánovanou akcí dokonce na rockovém koncertě věnovaném zemětřesením postižené Arménii. O shromáždění informovaly také stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

„Letáky k demonstraci se tiskly na jednoduchém sítotisku, kde se přes síto v rámu protlačovala tiskařská čerň na papíry oříznuté na velikost letáku. Byla to značně špinavá práce a po několika hodinách byl člověk celý zaprasený,“ vzpomínal Petr Placák z hnutí České děti, které akci organizovalo. 

On sám byl zatčen již cestou na shromáždění, na kterém chtěli organizátoři na Václavském náměstí položit květiny. K tomu ovšem nedošlo. Ve 13.30 bylo Václavské náměstí uzavřeno. Lidé, kteří u sochy sv. Václava zpívali státní hymnu a skandovali slovo „svoboda“,  zahnaly pořádkové síly do přilehlých ulic a zasahovaly i proti všem lidem, kteří se zrovna nacházeli v centru Prahy – za použití všech prostředků včetně vodních děl. Dle oficiálních údajů zadržely a odvezly 92 lidí mimo Prahu do Mníšku pod Brdy, 117 osob předvedly k výslechům.

RUDÉ PRÁVO: ZMAŘENÁ PROVOKACE, Praha 15. ledna 1989 (ČTK) - Na Václavském náměstí v Praze se dnes několik skupin protistátních živlů pokusilo o provokaci dlouhodobě připravovanou západními diverzními centry a některými západními rozhlasovými stanicemi - zejména Svobodnou Evropou a Hlasem Ameriky - ve spolupráci především s představiteli tzv. Charty 77. Přes zákaz státních orgánů se snažily zneužít výročí nesmyslné sebevraždy studenta J. Palacha k vyvolání protisocialistických emocí a narušení pořádku v hlavním městě. Příslušníci pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti rázně zakročili proti provokatérům a jimi plánovaným akcím, které znemožnili. 91 nejaktivnějších narušitelů zadrželi. Na žádost pracujících Prahy se na udržování pořádku a klidu ve středu města podíleli příslušníci Lidových milicí z pražských závodů.

Následující den, 16. ledna 1989, se představitelé nezávislých iniciativ (Václav Havel, Alexandr Vondra, Dana Němcová, Stanislav Penc, Petr Placák a další) opět pokusili o položení květin k pomníku svatého Václava, ale Veřejná bezpečnost jim v tom zabránila a zatkla je. Proti lidem, kteří se shromáždili a spontánně vyjadřovali svůj nesouhlas, opět brutálně zasáhli příslušníci SNB. Náměstí i přilehlé ulice byly obklíčeny SNB a Lidovými milicemi, metro zde nezastavovalo. 

17. ledna 1989 se v 15.30 začaly tvořit v horní části Václavského náměstí první hloučky demonstrantů a jejich počet postupně narůstal. V 16.15 byli Veřejnou bezpečností (VB) vyzváni k uvolnění prostoru a zároveň je příslušníci VB začali perlustrovat (tj. kontrolovat jejich totožnost). V 16.40 dostala pořádková jednotka pokyn k zásahu. Ten trval téměř do 21 hodin a nasazeno při něm bylo celkem 799 příslušníků. Byla použita 2 vodní děla, 41 slzných granátů a samozřejmě služební obušky. Demonstranti byli vytlačeni z Václavského náměstí a „rozptýleni“ na různá místa mimo Prahu – do Mníšku pod Brdy, Dobříše, Kostelce nad Černými lesy,Velkých Popovic a Benešova bylo vyvezeno 72 osob.

Shromáždění lidí během Palachova týdne na Václavském náměstí
Shromáždění lidí během Palachova týdne na Václavském náměstí

 

18. ledna 1989 se okolo 15. hodiny demonstranti opět sešli na Václavském náměstí. Jejich počet narůstal (Veřejná bezpečnost odhadovala, že v jednom okamžiku bylo na místě 1 000 osob a 2 000 přihlížejících). Účastníci shromáždění zpívali hymnu a skandovali „Pusťte Havla“, „Svobodu“, „Ať žije Charta“, „Zítra kytky“, „Palachovi desku“, „Zítra zase sem“ aj. Pořádkové síly s technikou vyčkávaly v přilehlých ulicích, tentokrát se spokojily pouze s perlustrací osob, z nichž 7 bylo předvedeno.

19. ledna 1989 si pořádkové síly všechno vynahradily. Nasazeno bylo 1 240 příslušníků SNB včetně Pohotovostního pluku a 800 příslušníků Lidových milicí. Kolem 16.30 se začaly na Václavském náměstí tvořit první hloučky a kolem 17. hodiny čítal dav už 2–2,5 tisíce lidí. U pomníku sv. Václava zapalovali svíčky a kladli květiny, přestože se tomu pořádkové síly snažily zabránit. Po vystoupení řečníků a následném provolávání hesel „Svobodné volby“ a „Vraťte nám Dubčeka“, začal v 17.25 zásah.

Demonstrantům byly odříznuty ústupové cesty, takže neměli možnost úniku. Brutalita zásahu předčila očekávání. Nemocniční ošetření vyhledalo 14 lidí, přičemž skutečný počet zraněných byl vyšší, řada z nich se samozřejmě obávala jít do nemocnice z důvodu případného trestního postihu. Pořádkové síly zadržely 281 osob, z  nichž 23 bylo stíháno pro trestný čin, 80 pro přečin a 30 pro přestupek.

Zatýkání během Palachova týdne.
Zatýkání během Palachova týdne.

 

20. ledna 1989 v 17.10 hodin se shromáždilo na Václavském náměstí několik set lidí, které pořádkové síly vyzvaly k odchodu. O deset minut později příslušníci přehradili náměstí a přilehlé ulice autobusy, služebními vozidly a zábranami. O půl sedmé večer se podařilo skupiny demonstrantů v „zájmovém prostoru“ rozptýlit. Předvedeno bylo 51 osob.

RUDÉ PRÁVO 20. ledna 1989: V tomto týdnu v centru Prahy probíhají výtržnosti. Hesla, která jsou na Václavském náměstí skandována, hesla proti socialistickému státu, proti komunistické straně, objasňují charakter demonstrací jako demonstrací protistátních. Jde o demonstrace, za kterými stojí političtí ztroskotanci z let 1968-1969, ale i nové protisocialistické skupiny, opírající se o politickou i hmotnou podporu reakčních sil zemí Severoatlantického paktu, především Spojených států. Záminkou k nedělnímu provokačnímu vystoupení antisocialistických sil na Václavském náměstí se stal sraz k 20. výročí nesmyslné a tragické smrti studenta Jana Palacha. [...] Organizátoři protistátní akce nevzali na vědomí ani její zákaz, ani žádné rozumné argumenty a pokusili se nepokoje vyvolat. Přivedli na Václavské náměstí i křiklouny a výtržníky, jejichž hlas byl vydáván za veřejné mínění, za nesouhlas s politickou orientací našeho státu. [...] Oprávněně v těchto dnech zní znovu hlas: Republiku si nikým rozvracet nedáme!“

21. ledna 1989 čekaly pořádkové síly v místě bývalého bydliště a hrobu Jana Palacha ve Všetatech v okrese Mělník – více než 300 příslušníků různých bezpečnostních složek a 30 členů Lidových milicí v civilních šatech, použit byl rovněž vrtulník. Osoby, které chtěly navštívit hrob Jana Palacha, musely prokázat svou totožnost  (449 osob), a pokud od svého úmyslu navštívit hrob nechtěly upustit, byly předvedeny (222 osob). Funkcionáři MNV oznámili, že v urnovém háji probíhá národní směna, a proto je uzavřen.

Tímto opatřením proti tzv. „národní pouti do Všetat“ se uzavřelo sedm dní, které vstoupily do dějin pod názvem „Palachův týden“. Poprvé po dvaceti letech lidé masově vystoupili proti režimu. Brutální potlačení demonstrací (celkem bylo nasazeno 2200 příslušníků Veřejné bezpečnosti SNB a 1300 příslušníků Lidových milicí), trestní stíhání organizátorů a perzekuce účastníků radikalizovalo dosud klidnou společnost, přesně tak, jak si Jan Palach dvacet let předtím přál.

Organizátor pietního shromáždění 15. ledna 1989 a poutě do Všetat Petr Placák uvedl pro Paměť národa, že se komunistický režim ke konci choval jako blázen. Poslechněte si jeho vzpomínky: