Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let.
Rozlehlý mlýn v západočeském Osvračíně si manželé Silvestra a Jaroslav Chnápkovi koupili na počátku osmdesátých let, aby mohli alespoň v soukromí svobodně žít a pořádat koncerty pro přátele. Čelili opakované persekuci ze strany Státní bezpečnosti a úřady proti nim zahájily tažení, které vyvrcholilo vyvlastněním domu.
Na příběhu Chnápkových je dobře vidět, co to znamená, když se řekne komunistický režim: netvořila ho jen vláda, vedení KSČ a StB, ale mnoho organizací (od JZD přes národní výbory až po soudy), které postupovaly ruku v ruce. Komunismus se zhroutil ve chvíli, kdy už byli Chnápkovi rozhodnuti, že se vystěhují na Západ. Domov jim sice po listopadu 1989 zůstal, ale úřední peripetie pokračovaly. Lidé, kteří Chnápkovy šikanovali, se často neztratili ani v demokratických poměrech a minulost tak i v nich zůstává živá.