Před dvaceti lety Miloš Zeman prohrál nepřímou prezidentskou volbu. Přineslo to dlouhodobé následky. V těchto hodinách volíme už potřetí hlavu státu my, občané. Z voleb se ovšem stalo referendum o Andreji Babišovi.
K politické atmosféře Česka před dvaceti lety se stojí za to vrátit. Proč došlo k takzvané „Operaci Důchodce“? Miloš Zeman už byl v té době pro sociální demokracii přítěží. Dokonce i jeho odchovanci jako Bohuslav Sobotka nebo Petra Buzková už měli po Zemanových akcích typu Olovo, Bamberk, ruský dluh a dalších pocit, že Zemanovo chování je hrozbou a může trvale poškodit ČSSD. K postoji Zemanových „zrádců“ říká Jan Dobrovský: „Bojovali za budoucnost strany, a tím ji paradoxně zničili. Protože Miloš Zeman měl takový výtlak, že ji spolu s Hašky a Škromachy nakonec odrovnal.“
Plyne z toho mimo jiné zkušenost, že žádná politická síla či osobnost často po porážce neodchází ze scény.
Vypadalo to, že éra politika Miloše Zemana v nultých letech definitivně skončila. Přes dvojí prezidentskou volbu Senátem a Poslaneckou sněmovnu, přičemž především volba v roce 2008 v podstatě zaváněla skandálem, jsme se ale nakonec posunuli k volbě přímé. V ní Miloš Zeman zvítězil a všechny naděje, že by přímá volba mohla přinést lepší politickou kulturu, rozmetal bezprecedentním způsobem.
„Máme posunuté normy a naše vnímání světa je deseti lety s Milošem Zemanem zdeformované. Ukazuje se, že vliv prezidenta je nejzásadnější pro to, co je politická kultura, jak se v politice komunikuje, co lidé od politiky očekávají. Jestli znamená vizi nějakého cíle, nebo jenom způsob držení moci a jejího výkonu. Ten způsob pak musejí lidé útrpně snést a čekat na to, až přijde někdo jiný, kdo vzbudí naději, a oni budou zase zklamáni,“ říká Jan Dobrovský.
Jindřich Šídlo k tomu po zkušenostech posledních let dodává:
„Od nového prezidenta žádám už jenom tři věci: aby konflikty nevyvolával, ale tlumil, aby ctil ústavu a aby občas udělal správné politické gesto. Aby podporoval v národě to lepší. Víc nechci. Koneckonců po éře ‚tří gigantů‘ může prezident být o něco civilnější a nově definovat prezidentství.“
Protagonisté podcastu Paměti národa Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo se neshodli na tom, zda by Andrej Babiš byl horším prezidentem než Miloš Zeman. Pokud jde o Babišovu geopolitickou orientaci, Jindřich Šídlo připomíná:
„Andrej Babiš spojenecké závazky vždy splnil. A je podepsaný pod akcí Vrbětice. Problém je, že když ho teď slyším a vidím, jak ho podporuje celá moskevská scéna, tak znervózním.“ Jan Dobrovský s tím nesouhlasí.
„Že nemá orientaci na východ? On nemá žádnou orientaci. Klidně řekne, že by nedovolil pomoc napadenému Polsku. A na druhou stranu dokáže říct, že v roce 1938 by nám jistě bývali přišli Poláci na pomoc. Každý, kdo chce být prezidentem, by mohl něco tušit o dějinách Československa, a když tohle řekne, tak o tom neví vůbec nic. A ani si to nemůže vygooglovat, protože neví, co by googloval.“
Poslechněte si záznam z 25. ledna natočený v Rock Café. Dozvíte se mimo jiné, jaký politický zlom budou volby znamenat, ať už vyhraje kterýkoli kandidát. Dostane se samozřejmě i na otázky z publika: souvisí nedostatek leadershipu i s krizí české levice? Neměly by se do dalších parlamentních voleb udělat ekonomické změny, které vládě doporučuje NERV? A půjdou Dobrovský se Šídlem konečně na fotbal?