Proč jsou výkony Fialovy vlády v mnoha ohledech tak matné a často problematické – i pro její příznivce? Proč si tolik lidí i v průzkumech myslí, že vládne špatně? Ale dá se u nás vládnout efektivně? A chceme vůbec od svých vlád, aby prováděly nějakou reformu?
Podle aktuálního průzkumu CVVM si vláda Petra Fialy vysloužila nejhorší hodnocení za posledních deset let. A nemyslí si to jenom příznivci současné opozice. Proč se tak stalo, když si mnoho lidí s vládou spojovalo nové naděje, nový styl a především schopnost vládnout?
Pokud jde o „umělecký dojem“ a zahraničně-politické věci, vláda si nadále kredit zaslouží. Horší je to s reformními snahami kabinetu. Argument, že za všechno může Babiš a jeho rozdávání, už pomalu přestává stačit.
„To můžeš hrát nějakou dobu, ale od těch voleb uplynul rok a půl. A ty dvě koalice mě před volbami roku 2021 přesvědčovaly, že mají okamžitě přichystaný plán, jak zastavit tehdejší už dost nastartované zadlužování,“ říká Jindřich Šídlo.
Věc je ale zřejmě složitější a má své kořeny v historii našich vlád. Stojí zato se podívat, jak během posledních třiceti let dopadaly reformní kabinety. Včetně Klausova, který se nakonec loučil v tomtéž roce, kdy musel vyhlásit ekonomické „balíčky“, byť bezprostřední příčina pádu vlády v roce 1997 byla jiná. A i po Klausovi každá další vláda, která se po roce 1989 pokoušela o rozpočtové reformy, nakonec nějakým způsobem ztroskotala, ať už se to týkalo premiérů Mirka Topolánka nebo Petra Nečase. A v opatrnosti současné vlády zřejmě hrají roli i další faktory, které zmiňuje Jan Dobrovský:
„Dělat to proto, abys měl další politickou kariéru nebo abys byl za něco pochválen, je v takové krizi vlastně chiméra. Každý den si pak ti lidé kladou otázku, zda vůbec mají schopnost unést odpovědnost. Najednou z toho vznikne rezignace. Ale to je přece stav politiky, který nechceš! Chceš mít lidi motivované k tomu, aby svým výkonem moci dokázali, k čemu se zavázali.“
Co je vlastně největší slabinou této vlády? Jindřich Šídlo podotýká, že každý ji uvidí jinde. „Pro voliče opozice je příliš asociální, pro řadu svých příznivců – zejména koalice Spolu – příliš měkká. A pro možná nepočetnější část je prostě bezradná. A bezradnost je v politice často nejhorší.“
Jan Dobrovský ovšem namítá: „Co když ta vláda je stejně jako parlament prostě jen odrazem společenské nálady? A my v podstatě nechceme po vládě nic jiného, než abychom mohli žít bez starostí, i když nakonec ‚na sekeru‘?“
Poslechněte si 58. díl podcastu Dobrovský & Šídlo, dozvíte se mnohem víc!