Když menšina protestuje, musí to většinu bolet? Dokážeme prosadit víc, když svým protestem budeme někoho jiného omezovat? Nebo tím spíš škodíme věci, o kterou nám jde? A jaké jsme po revoluci zažili demonstrace a stávky?
Mohlo by to vypadat jako banalita, pro někoho ale důležitá a principiální: spor o „třicítku“ v Praze. Pokud si demonstranti za razantnější politiku ochrany klimatu lehají na magistrálu nebo se případně přilepují na různých veřejných místech k zemi, lze se na to dívat dvojím pohledem.
„O třicítku nejde, jde o princip,“ říká Jan Dobrovský. „Ten problém přece nespočívá v tom, že proti něčemu protestuji, ale jak. Pokud dám najevo svůj názor a snažím se ho vnést do veřejné debaty, pak tím ostatní nemusím vydírat a brát si je jako rukojmí.“
„Ale oni naplňují své ústavní právo,“ namítá Jindřich Šídlo. „A dávají si pozor na to, aby neporušovali shromažďovací zákon. Ten protest je pro řadu lidí nepříjemný, ale oni ti na to řeknou, že když nebudou protestovat takhle razantně, tak si toho tématu nikdo nevšimne.“
Jaké největší stávky, demonstrace a protesty jsme zažili od roku 1989 po současnost? Jaký účinek měly demonstrace koncem devadesátých let proti opoziční smlouvě? A proč si české demonstrace francouzský odborář ani nevšimne?
Poslechněte si 57. díl podcastu Dobrovský & Šídlo natočený živě v pražském centru La Fabrika 22. a 24. dubna 2023.
