Leonid Křížek

„A my jsme při rozdílení říkali na tom odposlechu, proč máme poslouchat Američany, když nás přepadne Sovětský svaz. Takže jsme tak dost spontánně protestovali. No a překvapivě ti důstojníci řekli: ,No tak dobře, máte pravdu, tak budeme poslouchat Varšavskou smlouvu.‘ Takže jsme přeladili frekvenci, dělali jsme odposlech sovětských vojsk, poněvadž většina z nás uměla rusky, Poláci, nebo ti kluci ze Slezska se hlásili, že umí polsky, kluci ze Sudet, že uměj německy, tak ti poslouchali Němce, a Cikáni – vlastenci, tak ti poslouchali Maďary. Takže měli jsme všechny ty armády pod kontrolou asi čtrnáct dní, než někoho napadlo, že pácháme vlastizradu nebo co. Tak se to zrušilo, a ti oficíři, kteří to nařídili nebo povolili, tak některé zavřeli, ostatní vyházeli z armády a nám řekli: ,Vy jste tady dělali odboj proti Varšavské smlouvě, budete chodit na cvičení, až zčernáte.‘ Což dodrželi, já jsem byl asi osmkrát na vojenském cvičení. Takže nezapomínají soudruzi, a vracej to, vracej úder nemilosrdně.“

„Tenhle můj strejda byl do toho roku 1949 skautským vedoucím. Takže já jsem od něj dostal spoustu časopisů – Junák, Český skaut, Vpřed, Mladý hlasatel a Rychlé šípy, takže v tom správném věku jsem narazil tady na tento fenomén, na Rychlé šípy a skauting. A to jsem se pořád ptal rodičů a strejců, proč Skaut už neexistuje, tak oni nebyli schopni mi to nějak vysvětlit, jsem je znervózňoval. Tak já jsem tam takhle načichl tou antikomunistickou ideologií, protože v závěru, v tom roce 1948 až 1949, v těch časopisech už bylo znát, že se něco děje, že to všechno skončí, že se dělají podrazy, že ta organizace bude patrně zrušená. Takže já jsem z toho získal takovej ten dojem o té situaci, o které ty rodiče nikdy nechtěli mluvit. Ať už z obav, nebo z toho, že si mysleli, že jsem na to ještě moc mladý. Takže já jsem jednou doma, při nějaké diskusi, jsem prohlásil, že komunisti zrušili skauting a že zavírali lidi do žalářů a že jsou to svině, a rodiče se úplně zděsili, kde se to v desetiletém dítěti bere, takže mě jenom prosili, ať to neříkám ve škole. Přežil jsem tu dobu bez šrámů.“