Jsou věci poznané, věci, které poznány budou, ale některé věci nepoznáme nikdy

Stáhnout obrázek
František Kostner se narodil 1. října 1920 v Příbrami. Dětství prožil ve Stráži u Mirotic, kde otec sloužil jako hajný. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Rokycan. Pamětník chodil do Skauta, cvičil v Sokole a při studiích ve Strakonicích se věnoval ochotnickému divadlu. Odmaturoval v roce 1938 a ihned se pod vlivem květnové mobilizace přihlásil do armády. Nebyl však plnoletý, a tak musel získat souhlas okresního hejtmana a rodičů. Zařadili ho k Civilní protiletecké obraně (CPO). Po okupaci Československa byl nasazen na práci v rokycanských válcovnách a později do oceláren v Hrádku u Rokycan. Podílel se na úspěšných sabotážích výroby a průmyslových dodávek. Zapojil se do činnosti odbojových skupin Obrana národa a Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). V roce 1944 se v Tišnově oženil a napojil se na odbojovou organizaci Rada Tří pod vedením generála Luži. V bojových akcích s pátým partyzánským oddílem Juraj a partyzánskou skupinou Jermak utrpěl dvě zranění. Podílel se na úspěšné záchraně osmi amerických letců ze sestřeleného bombardéru Liberator v prostoru Tišnova. Po válce se stal okresním tajemníkem České sociální pomoci v Horšovském Týně. Vstoupil do komunistické strany, ale odmítal nabízené stranické funkce. Později nastoupil na místo plánovače živcových závodů v Poběžovicích a záhy se vypracoval na místo ředitele podniku. V roce 1949 vstoupil do armády s hodností poručíka, sloužil v Plzni a na generálním štábu. Po třech letech musel z důvodu závažného onemocnění odejít do civilu. Pracoval jako krajský organizátor a lektor civilní obrany Svazarmu a na městské vojenské správě. Od roku 1964 až do odchodu do důchodu v roce 1980 vedl oddělení hospodářsko-mobilizačních příprav na plzeňském městském národním výboru. Za svoji odbojovou činnost a pracovní úspěchy získal řadu vyznamenání.