Vavřinec Korčiš

„Bydlel jsem ještě u Petrušky [Šustrové] a jednou, myslím, že byla sobota, spíme a někdo zvoní. A Petruška šla otevřít. Přišla a říkala, že za dveřma jsou takový dva divní pánové a že to budou asi moji známí z kriminálu. Šel jsem, otevřel jsem dveře a tam byl [Ludvík] Vaculík s [Ivanem] Klímou, kteří se přišli zeptat – slyšeli, že vážu knížky, tak jestli bych nechtěl dělat [edici] Petlici, tak jsem se s nimi domluvil. Vždycky byl někdo, kdo zajišťoval přepisování, a někdo, kdo ty knížky vázal. Tak mě spojili s Karolem Sidonem, který zajišťoval přepisování, a já jsem mu to vázal. A protože jsem v té době dělal ve státní tiskárně a měl jsem... dělal jsem tam gumové formy na lisu, z gumy, tak jsem ten lis používal ke zlacení. Takže jsem měl i zlacené nápisy na vazbách knih. Dole chlapi u řezačky, kteří ořezávali papíry, co šly z rotaček, a dělali z toho archy, tak ti mi ořezávali knížky. Všichni věděli, o co se jedná, a pomáhali mi.“

„Pak jsem dostal dopis od Petrušky [Šustrové], který mi tam předala nějaká vrátná. A [psala], že jí řekli, že když se přihlásím [na policii], že ji pustí, aby se mohla starat o Ivánka. Stejně jsem tomu nevěřil, ale šel jsem zabouchat na vrata Ruzyně. A zabouchal jsem a otevřel mi ten, co hlídal vrata, nějaká ostraha. A já jsem říkal: ‚Chce se mnou mluvit kapitán Horák.‘ Myslím, že se jmenoval Horák. A on říkal: ‚Máte na něj telefon?‘ Řekl jsem že nemám. A on říkal: ‚No tak a co mu chcete?‘ Já, že [kapitán Horák] chce se mnou mluvit. Musel jsem ho přemlouvat, aby ho sehnal, toho Horáka, tak někam telefonoval. A za chvilku za rohem vyšel chlap v civilu. Bylo vidět, jak pospíchá, a když mě tam viděl, tak zpomalil, šel normálně. Přišel ke mně, představil se. A ještě jsem slyšel, že ten policajt, co ho sháněl, říká: ‚Ne, mladej.‘ On se ho ptal, jestli to není můj fotr. Starý Korčiš, nebo mladý, potvrdil, že mladý. Tak za chvilku vyběhl ze shora a pak šel ke mně. A tak se u té brány představil, já jsem se taky představil. Vedl mě dovnitř, prošli jsme za roh, tam byla vrátnice. A vrátný říká: ‚Mám ho zapsat, pán se zdrží?‘ A ten Horák mu říká: ‚Jo, pán se zdrží.‘“