Zacharula Jordanidu

* 1948

  • „Když byly zábavy, tak já vždycky na poslední kruh, a učila jsem se tančit. Proto jsem veškeré tance už v deseti letech ovládala. To byl můj život: tancovat. Taky když jsem vyrostla, tak jsem šla do různých souborů. V šedesátém šestém jsem zpívala rok v souboru ve Zlatých Horách a potom jsem dojížděla každou sobotu do jesenického sboru. Můj kmotr Nikos Čolas byl se svým bratrem šéf a pak jsme se spojili a já jsem učila mládež řecké tance. Měli jsme i kapelu. Nemůžu na to zapomenout. Bylo to k nezaplacení. Dělali jsme řecké zábavy tady v hasičáku poblíž autobusového nádraží. Měli jsme tam vždycky v sobotu řecké zábavy. Bylo to plný. Jezdili tam vlakem lidé z Krnova, Opavy, Ostravy, z Brna.“

  • „Rodiče nesouhlasili s Řeky, kteří se spojili s Němci. Utíkali pak z dědiny Pefkos do Nestorio. Máma byla těhotná. Cestou v Nestorio jsem se narodila já. Pak utíkali přes Albánii a pak pluli lodí kolem Francie do Polska.“

  • „V té době byli všichni Řekové jako jedna rodina. Každou chvíli se dělaly zábavy nebo když byla v Horním Údolí svatba, tak na louce. Všichni seděli venku a tam se tančilo. Kapela, housle, bubny, harmonika. Mám z toho ještě dnes husí kůži. Nedá se na to zapomenout. Bylo to tak perfektní.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jeseník, 21.08.2018

    (audio)
    délka: 02:13:41
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Je mi smutno, že se na naše zvyky zapomnělo

Zacharula Jordanidu
Zacharula Jordanidu
zdroj: archiv pamětnice

Zacharula Jordanidu, rodným příjmením Satiropulu, se podle rodného listu narodila 8. srpna 1948. Ve skutečnosti však přišla na svět o rok dříve, 7. srpna 1947. Otec totiž nahlásil špatné datum úředníkům z Červeného kříže. Na svět přišla v obci Nestorio v severozápadním Řecku během útěku jejích rodičů do Albánie před občanskou válkou, v níž otec a děda bojovali v řadách levicové Demokratické armády Řecka (DSE). Rodinu pak lodí přepravili do Polska a následně převezli do Československa. Umístili je do severomoravské příhraniční obce Horní Údolí, vylidněné po odsunu původního německého obyvatelstva. Horní a vedlejší Dolní Údolí určily úřady k osídlení řeckými uprchlíky a nastěhovaly tam přes pět set Řeků, kteří pak tvořili drtivou většinu místních obyvatel. V roce 1962 se rodina přestěhovala do Zlatých Hor a v roce 1974 pamětnice do Jeseníku, kde bydlela i v roce 2018. V osmdesátých letech 20. století se do Řecka vrátil se svou manželkou bratr Dimitrios a asi o deset let později také rodiče pamětnice. Otec tam ale v roce 2003 zemřel a matku pak Zacharula Jordanidu přivezla zpět do Čech, kde dožila ve Zlatých Horách. Pamětnice nikdy nezapomněla na svůj původ. Celý život se věnovala řeckým tancům, tancovala a zpívala v řeckých sborech ve Zlatých Horách a Jeseníku, vyučovala děti řečtinu a řecké tance a od roku 2001 je předsedkyní Řecké obce Jeseník.