Miloslav Jirsa

* 1910  

  • „Když se rozhodlo, že ta protiletadlová jednotka se zruší a že pojedou do Anglie, tak i ta vojenská mise se zužovala. Místo dvou šifrantů tam měl zůstat jen jeden. Já, ježto jsem asi byl spolehlivej a měl jsem tam i manželku. Generál Píka v Rusku potřeboval důstojníky, tak že pojedou tam a já že převezmu to šifrování po tom jednom. To byl Skokan, kapitán, a chudák byl taky s Píkou popraven. Kdyby byli poslali mě za Píkou, mohlo to být obráceně. To je válečné štěstí.“

  • „Za války všechno šlo šifrou. Podle určitého kódu se mluvená řeč přemění v čísla, takže éterem letí jenom čísla. Takže to je opravdu zázrak to dešifrovat.“

  • „Pokud vím z vypravování mých kamarádů, tak Tobruk byl výborný přístav, který ovládali Angličané, a kolem Tobruku, protože tenkrát byly v Africe italské jednotky, který celou Libyi okupovaly, a jedině Tobruk byl v rukou Angličanů. A aby tam měli Angličani v Libyi prst, tak ten Tobruk bránili zuby nehty, jak se říká. Kolem Tobruku se udělal takovej okruh různejch pevností, aby se ten Tobruk dal uhájit. Perimetr byl asi třicet kilometrů. Naše jednotka tam dostala určitou část, aby hájila. Ježto na druhý straně byli Taliáni, tak k žádný válce vůbec nedošlo. Obě ty strany koukaly na sebe v poziční válce. Naši kamarádi to jenom hlídali, tu část toho perimetru, a čekalo se, co se bude dít.“

  • „Trvalo to asi tak tři dni. Najednou přijelo osobní auto. ‚Kde je Jirsa!‘ Tak jsem se přihlásil. ‚Okamžitě do Košic, protože v Praze vypuklo povstání a v Praze je kapitán Nechanský jako parašutista a šifruje anglickým kódem všechno, co se v Praze děje.‘ A šifranti z východu, i když ten kód měli, tak to neuměli sestavit. V Košicích si na mě vzpomněl plukovník Paleček, ten si vzpomněl, že tam hlídám ty vagony. Tak v Košicích mi to hned dali, já jsem to lehce dešifroval. Byl jsem najednou slavnej, povýšili mě na kapitána. Dostal jsem různé metály, mezi nimi zásluha 1. a 2. třídy. Podepsanej je Benešem, i generál Svoboda je tam podepsanej.“

  • „Je to zajímavý, jak to vypadá, ty kanony. Ty kanony jsou čtyři, který jsou spojeny elektrickým vedením, a v prostředku je zaměřovač. U toho stojej dva vojáci a jeden v obrazovce hlídá cizí letadlo svisle a druhej zas vodorovně, takže dostanete to letadlo do kříže. Jak se otáčí zaměřovač, tak se točí ty čtyři kanony. Když potom zaměříte to letadlo, tak to je velká palebná síla. A ještě je to rychlopalný kanon, který střílí bum bum. Čtyři střely, nabíječ tam hodí další čtyři střely, takže to je opravdu ohromná palebná síla.“

  • „Kapitána Nechanskýho komunisti taky popravili. Tak to máte mý tři kamarády - Nechanskýho, Skokana a generála Píku. To byly inscenovaný procesy. Nikdo nic nevyváděl. A že si nevzpomněli na mě, to bylo zase dobrý. Jak se Gottwald zmocnil vlády, komunisti to začali utahovat a na ministerstva potřebovali svoje lidi, ne nějakýho Jirsu, který byl v anglický armádě, tak mě okamžitě vyhodili z Ministerstva výživy, že můžu manuelně pracovat. Přitom jsem nic neuměl. Spoustu jazyků jsem uměl a tabák. Tak jsem zkoušel všechno možný, opravoval traktory, stříhal plech a nakonec mě vzala Pragovka ve Vysočanech a stal jsem se autoklempířem.“

  • „Poselství bych měl, že bojovat za vlast se nevyplácí. Kdybych byl zůstal v Turecku, tak jsem tam vydělal spoustu peněz, nemusel bojovat. Jako můj šéf, který potom všecko tam prodal a odstěhoval se do Monte Carla a tam si žil krásně až do smrti a utrácel tam svoje miliony v ruletě.“

  • Celé nahrávky
  • 8

    Praha, 16.08.2004

    (audio)
    délka: 01:45:27
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Mohl jsem vydělat miliony. Místo toho jsem nasazoval život ve válce

Miloslav Jirsa
Miloslav Jirsa
zdroj: Pamět národa - Archiv

Miloslav Jirsa se narodil 14. ledna 1910 v Táboře v rodině obchodníka s tabákem. Navštěvoval reálku v Kostelci nad Orlicí a po absolvování povinné vojenské služby začal s otcem podnikat v tabákovém průmyslu. Ve 30. letech pobýval obchodně v tureckém Istanbulu. V roce 1939, po okupaci Československa, emigroval s manželkou do Turecka. V Palestině se připojil ke vznikajícím jednotkám československé blízkovýchodní armády generála Klapálka. Sloužil u pěšího vojska v hodnosti poručíka v Alexandrii, zúčastnil se obsazování Sýrie v roce 1941. Tobrucké mise se však nezúčastnil. V dubnu 1942 absolvoval přeškolení na obsluhu protiletadlových kanonů a velel čtyřem těmto kanonům v Haifě. Po odchodu armádního sboru do Anglie byl převelen do Jeruzaléma, kde byl přeškolen na šifranta. Po invazi do Normandie byl přesunut na ústředí exilové vlády do Londýna, kde působil jako šifrant ve zpravodajském oddělení generála Moravce. S exilovou vládou poté přešel do Košic a následně do osvobozené Prahy. Po válce vykonával funkci velitele šifrovacího oddělení Ministerstva národní obrany a posléze se stal vrchním tajemníkem ministerstva výživy pro zásobování tabákem. Po roce 1948 byl z ministerstva vyhozen a bylo mu dovoleno vykonávat pouze manuální práce. Až do penze pracoval jako autoklempíř v továrně Praga v pražských Vysočanech. Válku zakončil v hodnosti kapitána, dnes je podplukovníkem ve výslužbě. Miloslav Jirsa byl několikrát vyznamenán: válečným křížem, spojeneckou medailí, medailí Africa Star, medailemi Za chrabrost a Za zásluhy 1. a 2. stupně.