„Pak přišly léta, kdy brali do Německa na práci, já jsem byla nešťastnej ročník, jsem to odnesla, protože se mě nikdo nezastal, byla jsem v Lipsku... Bylo to těžký, samej nálet to byl, ty nálety byly zlý. Když jsme tam byly asi čtrnáct dní, tak jsme prožily tak hroznej nálet, že to všechno jen třískalo všude, my jsme byly ve sklepě, praskla voda, všude tekla, já jsem podávala holky nahoru, pak holky vytáhly mě... Byla jsem v továrně na letadla, štuky jsme dělaly. Já jsem byla čtyřiadvacátej ročník, to tenkrát Moravec věnoval Hitlerovi. Takhle jsme to vodnesly. Bylo nás tam asi čtyři sta, rozdělili nás na čtyři díly... pracovalo se vod šesti do šesti a i v sobotu, byly jsme utahaný.“
„Tak jsem se dostala mezi lidi a bylo zle, voni nás strčili do strany, komunistický, za čtrnáct dní nás stejně vyhodili, že jsme na schůze nechodili. Manžel, ten vůbec nikam nechodil a já jsem tam pak jezdila na funkce, vyprávěla jsem o tom JZD, jen o tom zemědělství. No a pak přišly děti, já jsem tady měla manželovu maminku, a tak jsem zůstala doma s dětma a maminkou... Co pro mě udělali, já jsem vod nich nic neměla, akorát když jsem dělala v kravíně a děda na poli, tak jsem od nich dostala diplom za práci... Družstvo tady bylo, celkem dobře se mu dařilo, hned ze začátku, to jsme byli malý družstvo... šlo to, jak se dalo. Pak se to spojilo a už to nebylo vono, cizí lidi.“
zdroj: Dobové - archív pamětnice. Soudobé Jana Červenková
zdroj: Dobové - archív pamětnice. Soudobé Jana Červenková
Stáhnout obrázek
Marie Hauserová, rozená Lišková, se narodila 25. dubna 1924 v Košicích. Vyrůstala v pěstounské rodině, ke které přilnula, v Martinicích u Votic. Rodiče se o ni nezajímali, až později viděla svou matku a zřejmě i svého otce, ale neodešla s nimi. Od svých patnácti let pracovala u místního sedláka, v devatenácti letech se vdala, přesto byla za války odeslána na nucené práce v Lipsku. Utekla a vrátila se domů, poté musela pracovat v továrně na letadla v Praze-Modřanech a nakonec se na základě udání ocitla v Terezíně. Přežila a vrátila se na konci války. Se svým mužem a jeho rodinou odešli do Nové Bystřice, kde se zabíraly chalupy po Němcích, a tam zůstala dodnes. S Josefem Hauserem měli šest dětí a celý život pracovali v zemědělství. Zemřela 19. ledna roku 2018.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
