„Při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít,“ vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala.
Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.
Naprostá většina československých umělců odsoudila 28. ledna 1977 v Národním divadle Chartu 77 podepsáním tzv. Anticharty.
Byla na ně upřena nejen pozornost zahraničních politiků a médií, ale především StB. Byli neustále sledováni, kdykoli jim hrozilo zatčení, domovní prohlídky, výslechy.
Jakmile se seznámil s disidenty, nebyla pro Viktora Parkána cesta zpátky. Podepsal Chartu 77 a odstěhoval se na venkov, kde chtěl žít s rodinou. StB je ovšem z jejich domu záhy vyhnala.