Onisija Ivanivna Buchalo

* 1929

  • „Zůstal nezvěstný, tak otec nebyl a my jsme s matkou žili samy. Nadřely jsme se, zůstaly jsme samy ve vesnici a měly jsme koně, krávu i prasata. Máma byla vždy nemocná a já jsem nebyla dospělá. Tak jsme žily. Velice těžce žily. Velice těžce. Takové jsem měla dětství.“

  • „Máma říkala, že týden chodila do Mizoče. Nebyl autobus, nebylo nic, a tak chodila pěšky. Já jsem byla doma, jen jsem byla taková nedospělá a [starala jsem se o] krávu, koně i prase a ještě dvě ovečky byly. Nějak poprosila máma, ona prosila a prosila, abychom mohly otce vidět. Jeden den přišla máma domů a říká: ‚Zítra nám ho ukážou.‘ Otec přišel, bokem stál voják a máma hned říká: ‚Utíkej.‘“

  • „Já jsem tam byla s mámou, byla tam řeka a okolo říčky prováděli [obyvatele vesnice a partyzány] po jednom [člověku] do lesa. Banderovci to dělali, aby to Sověti neviděli, protože už to bylo Sovětům prozrazené. Les už byl obklíčený, už ho obkličovali, a do lesa je [banderovci] přihnali a kam se schovat? Normálně se berou do kasárna a v ní jsou lidé, ale tady to bylo v lese. Tam hodně lidí zabili a mého otce chytili.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Dubno, 24.11.2020

    (audio)
    délka: 31:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Zůstaly jsme po válce s maminkou samy

Onisija Ivanivna Buchalo, 24. 11. 2020
Onisija Ivanivna Buchalo, 24. 11. 2020
zdroj: Autor Olena Smolnikova

Onisija Ivanivna Buchalo se narodila 6. listopadu 1929 v obci Dermáň na Volyni v tehdejším meziválečném Polsku. V rodné obci prožila sovětskou (1939–1941) i nacistickou okupaci (1941–1944) Volyně a zejména v období nacistického režimu je důležitá role jejího otce. Ten byl spojen s Ukrajinskou povstaleckou armádou, se kterou působil v lesích kolem Dermáně. Za svou činnost byl zatčen a krátce vězněn v Mizoči a v roce 1944 mobilizován do Rudé armády. Domů se však již nevrátil a oficiálně je veden jako nezvěstný. Onisija Ivanivna neměla sourozence a po válce tak zůstala pouze se svou maminkou. Pamětnice pracovala v kolchozu, vdala se a měla jednoho syna. Z obce Dermáň se přestěhovala do Dubna v Rovenské oblasti, kde žije dodnes (2020).