PhDr., CSc. Jiří Březina

* 1933  

  • „Předseda partaje pan Mrňa se mě ptal: ,Nebudeme ztrácet čas, soudruhu, a půjdeme k věci. Co jsi dělal na americké ambasádě? Povídám: Chtěl jsem si zlepšit svoji práci, chtěl jsem literaturu, kterou od vás nemůžu žádat, abych ji měl k dispozici, a když, tak bych se o ni musel s někým dělit, a já jsem chtěl určitou publikaci, kterou jsem chtěl mít sám. To je pracovní nástroj. On říkal: A to si soudruhu myslíš, že československá geologie stojí na americké geologii? Já jsem se tak trošku nadechl a říkám mu: Pokud na ní, soudruhu Mrňo, nestojíš, tak stojíš na hovně. Já si za tím stojím do dneška. Protože bez americké literatury nemůžete nic dělat, ve vědecké práci ji zkrátka nemůžete nahradit sovětskou, což oni ode mě očekávali.“

  • „Já jsem byl známej tím, že jsem dělal vždycky něco jinýho. Následkem toho jsem nikdy nedostal například nějaké součástky pro přístroj, který jsem vyvíjel, ze Západu. Vždycky jsem si je musel vyrábět sám. Akorát ke konci, před tím šedesátým osmým, jsem potom dostal z Ameriky jednu součástku, mikronanometr, který jsem potřeboval. Ale to už byl konec.“

  • „Na svatého Mikuláše, 5. prosince, jako vždycky zvonil Mikuláš, tak jsem šel otevřít, byl tam Mikuláš, ale v civilu, byl to můj táta, který vždycky normálně hrál Mikuláše, teď nehrál nic, byl celej zkrvavenej a zuby měl v kapse. Na to nikdy nezapomenu, jak je ostýchavě vytahoval, aby mi ukázal, co se stalo. To bylo vyšetřování u gestapa. On ho udal jeho známej a prohlásil o něm, že pomáhal Židům. Což bylo v jeho funkci trestné. Byla za to smrt zastřelením.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 14.08.2016

    (audio)
    délka: 02:13:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Fašismus a komunismus jsou stejné diktatury, liší se jen barvou

Jiří Březina v roce 1983
Jiří Březina v roce 1983
zdroj: Jiří Březina

Jiří Březina se narodil 6. dubna 1933 v Praze. Otec byl ředitelem magistrátu v Praze - Královských Vinohradech, maminka se živila jako překladatelka. Za opatřování potravinových lístků a pozměňování dokumentace židovským občanům  byl otec za války stíhán a hrozila mu poprava. Pomohl mu přednosta psychiatrické kliniky v Praze, prof. Zdeněk Mysliveček, když jej ukryl coby choromyslného pacienta na kliniku nejdřív v Praze a poté v Německém (Havlíčkova) Brodě, kam se k příbuzným uchýlili i Jiří s matkou. Do Prahy se vrátili v lednu 1945. Jiří od dětství projevoval hluboký zájem o přírodní vědy - botaniku, chemii, geologii, astronomii. Po absolvování gymnázia nebyl kvůli svému buržoaznímu původu přijat na vysněný obor chemie na Přírodovědné fakultě UK, proto se přihlásil na méně žádanou geologii, kam ho přijali. V roce 1955 nastoupil do Ústředního ústavu geologického v Praze, kde působil až do roku 1968. Po srpnové invazi téhož roku emigroval do Rakouska a poté do Německa. Tam se mimo jiné stal profesorem geologie na Universitě of Maryland Europe. Vyvinul několik přístrojů, například analyzátor sedimentačních písků. Je autorem mnoha vynálezů v oboru sedimentologie. Učí též předmět planetologie pro geology na Přírodovědecké fakultě UK.