Jiří Barteček

* 1954  

  • „Moje máma. Zaplaťpánbůh. Moje hodná maminka mi říkala: ‚Ne abys tam někoho zastřelil.‘ A já říkám: ‚Mámo. Kdybych se tam i na nějakých sto padesát metrů do někoho netrefil, tak bych šel na dvacet jedna dnů do basy.‘ A máma říká: ‚No a co! Basa je udělaná pro lidi.‘ Já na to: ‚To bych ale musel nadsluhovat. Musel bych být na vojně o dvacet jedna dnů déle. A ona: ‚To je jedno. Kdybys tam byl dvacet jedna dnů nebo dvacet jedna týdnů nebo dvacet jedna měsíců v té base, tak je to jedno. Já bych tě tam navštěvovala. Nechceš přece žít do smrti s tím, že jsi někoho zastřelil. Tak si to zapamatuj. Nechceš žít s tím, že jsi zastřelil nevinného člověka. Třeba i dvacet jedna let bych tě v té base navštěvovala.‘ Tak to už jsem měl jasno v tom svém mozku potom.“

  • „Ve stráži jsme měli tři světlice. Kdyby přešel někdo z Česka do Rakouska, tak jsi měl vystřelit červenou. A když někdo z Rakouska, tak zelenou. Nebo opačně. To už nevím. Takže najednou bum! Červenou střelil. Pak bum! Zelenou. Za deset vteřin bum! Padáček. Aby to osvětlil. Já jsem to všechno viděl. Taková svatozář. Potom přijela poplachová hlídka a měla spoustu padáčků. Stříleli tak, aby byl pořád jeden padáček ve vzduchu, a zjišťovali, co se děje. Já nikde. Můj pes tam lítal. Volali mě. A nic. Tak pořád stříleli ty padáčky a hledali. Bylo to jako ohňostroj.“

  • „Řekli nám, že kdyby tudy někdo utíkal, tak máme zařvat: ‚Stůj! Ruce vzhůru!‘ Pokud by se nezastavil, měli jsme vystřelit do vzduchu. A pokud by ani potom nezastavil, měli jsme pálit po něm. Jeden z těch furťáků také ale řekl, že mrtvý člověk nemluví. To znamenalo, že i kdybych nestřílel do vzduchu a rovnou bych ho zastřelil, bylo by to v pořádku. Myslím, že si to tak přáli. Prostě zastřelit. Mrtvý nemluví.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Barteček Jiří

    (video)
    délka: 06:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 5

    Záhorská Ves, Slovensko, 19.11.2019

    (audio)
    délka: 01:46:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 6

    Ostrava, 07.09.2019

    (audio)
    délka: 03:32:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 7

    Ostrava, 04.09.2019

    (audio)
    délka: 03:42:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Musel jsem utéct. Nemohl jsem sloužit čertovskému systému

Jiří Barteček / konec 70. let
Jiří Barteček / konec 70. let
zdroj: archiv Jiřího Bartečky

Jiří Barteček se narodil 7. dubna 1954 v Petrovicích u Karviné. Vyrůstal v katolickém prostředí v obci na hranici s Polskem. V srpnu 1968 byl svědkem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vyučil se instalatérem a pracoval na zabezpečení traťových úseků železnice. Už v době učení začal plánovat emigraci. Nejprve přes Polsko rybářskou lodí do Švédska. Poté přes Jugoslávii. Z těchto plánů však vždy sešlo. V říjnu 1974 narukoval k pohraničnímu vojsku v Malackách na jižním Slovensku. Absolvoval výcvik psovoda a sloužil na hranici s rozkazem zabíjet. Dne 12. září 1975 přeplaval v noci hraniční řeku Moravu a během služby převedl do Rakouska také dva civilisty. Pobýval v uprchlickém táboře Traiskirchen nedaleko Vídně. V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen na 26 let vězení. V dubnu 1976 vycestoval do USA, kde v Los Angeles založil rodinu a vybudoval stavební firmu.