Ing. Oldřich Babka

* 1925  †︎ 2016

  • „Druhý případ: Spadla bomba ve Wenzigově ulici, tam byly ubytované takzvané Blitzmädel. To byla německá děvčata na telefonu. Byl nálet, padly tam bomby a jeli jsme tam pochopitelně my. Třiadvacet Blitzmädel po noční tam byly nahé a roztrhané na kusy. Stejným způsobem (jako u nádraží) jsme je dávali dohromady. Když jsme viděli, že je to jedna holka, tak jsme ji dali dohromady. Tam jsme my mladí kluci poprvé poznali, jak doopravdy vypadají nahé ženské.“

  • „My jsme tam (v domě s vysílačkou) byli nahoře pořád zalehlí, v pivovaře se pořád ještě střílelo, tak jsme tam byli a nevěděli jsme, jestli ještě (nepřijde) nějaká ta jednotka Němců. Ono jich tu bylo kolem osmi tisíc a pořád hlásili, že ještě nějaká jednotka SS se blíží. Ale tam se nepřiblížil nikdo, tak teprve to spravili (vysílačku), zprovoznili ji a poprvé tam Karel měl to heslo: Svobodná Plzeň hovoří!“

  • „Šlo se nahoru na Prašný most, a že se půjde s podporou pana prezidenta na Hradčany, protože to bylo okolo února. A ono se to tak nějak nestalo… Poněvadž policajti a hlavně Lidové milice dostali hlášku, že tam študáci vyrazili. Když jsme byli v tom ohybu, jak je Prašný most, tak tam na nás vyrukovali. A začali nás rozhánět, chytat, klacky mlátit. Bylo to nepřipravené, já jsem myslel, že se tam sejde víc lidí i z města a z kolejí jinde ve městě.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    byt pamětníka, 22.11.2013

    (audio)
    délka: 03:47:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Osvobození západních Čech americkou armádou v roce 1945
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jak to bylo, bylo toho dost, není důvod si nic vymýšlet

Dobový portrét
Dobový portrét
zdroj: Pamět národa - Archiv

Oldřich Babka se narodil 31. května 1925 v Plzni. Jeho otec pracoval u Státních drah a měl za sebou zkušenost italského legionáře z první světové války. Pamětník prožil dětství v Plzni na Letné a později na plzeňském Petrohradě. Studoval reálné gymnázium na Mikulášském náměstí. V roce 1943 byl spolu s několika spolužáky nuceně nasazen k Technische Nothilfe v Plzni a v jejích řadách se účastnil především budování protiletecké obrany města a okolí a ženijních prací, tedy odklízení následků útoků amerického letectva na Plzeň. Přitom udržoval kontakt s rodinou a vrstevníky, mj. i s odbojovou skupinou Karla Šindlera Kolo na Střele. V závěrečných dnech války se jednotky TN ponechané bez dozoru rozpustily. Oldřich Babka se zúčastnil ochrany vysílačky ve Štruncových sadech, ze které Karel Šindler poprvé vysílal: „Svobodná Plzeň hovoří!“ Patřil k dobrovolníkům, kteří udržovali pořádek ve sběrném táboře Němců na Karlově. V polovině května 1945 odjel do Prahy a zapojil se do spontánního úklidu budov a kolejí Univerzity Karlovy. V září 1945 začal v Praze na vysoké škole studovat lesnictví. V roce 1948 se zúčastnil studentského průvodu na Pražský hrad, který rozehnala policie a Lidové milice. Oldřich Babka byl zatčen a týden držen ve Štefánikových kasárnách. Po propuštění mu revoluční výbor na škole doporučil odložit závěrečnou státní zkoušku. V roce 1948 se Oldřich Babka oženil s Věrou Krásnou a v roce 1950 se jim narodila dcera Věra. Pamětník našel zaměstnání v Lesprojektu v Plzni. Později působil při Krajském národním výboru v Krajské komisi lidové kontroly. V roce 1968 výbor musel rezignovat a všichni členové se dostali do nemilosti. Tím také skončila jeho kandidatura na člena KSČ. Oldřich Babka těžko hledal zaměstnání. Nejprve dostal místo v Cenovém úřadu v Plzni a později pracoval v kontrolním oddělení Prefy Přeštice. Zde setrval až do důchodového věku.