„Alžířani. Když tam pouštěli bomby, tak která nebyla vybuchlá, tak je tahali a dostali pět set franků za každou bombu, když ji vytáhli. To bylo riziko, ona mohla bouchnout. A flašku jako rumu dostali. Potom dvě zatáhli pod takový veliký most, dvě bomby, a říkali, že přijdou Němci, že to odjistí a že je odvezou. Jenže nepřijeli, francouzské hnutí je v noci odpálilo a celý most to shodilo.“
„Jednou jsem byl [v Dunkerque na hlídce] u benzinu. To chodili kluci a kradli to. Já se vždycky raději otočil. To byla taková louka a bylo plno benzinu v kanystrech. Kradli všichni důstojníci, a co se nakradlo benzinu, tak mohla být ještě jedna válka. To se rozkradlo. Američani ukradli i tady, když byli. V Horažďovicích. Vždycky do skladu.“
„Tak jsme pracovali na západním valu. Celkově asi dva miliony [pracovníků? – pozn. aut.] až od španělských hranic. Až dolů. Pracovalo se ve dne v noci, dělaly se kryty, ponorkové základny, a tak jsme tam pracovali ve dne v noci, pořád, aby tam měli [nacisté – pozn. aut.] ochranu proti Spojencům. To už Spojenci bombardovali, tak jsme přejížděli sem a tam. Vždycky když něco rozbili, tak jsme to zase spravovali. Na nádražích koleje a takové.“
„Tam jsme se vylodili. Objeli jsme Dunkerque a v kanálu La Manche jsme viděli potopené lodě, věže, co Němci potopili Angličanům. Jak vyloďovali, tak jim to bombardovali. Tak nás dali do Ostende. Pak jsme jeli zase zpátky do Francie a tam už byly přidělené tanky. Takže já byl přidělený k tankům. To byly lehčí tanky, jmenovaly se [Stuart – pozn. aut.].“
„Nás rozmístili a jeli jsme k Dunkerque. Byli jsme v Hazebroucku, St. Omeru připravení. Tam už byl první a druhý tankový prapor a oni už měli cromwelly a shermany taky měli. To už byly. My jsme byli třetí tankový [prapor – pozn. aut.], ještě dodatečně byl utvořený. Tak jsme čekali, až bude nějaký rozkaz, a potom Spojenci už byli za Rýnem a Němci [v Dunkerque] byli obklíčení. Tam bylo ještě dvanáct třináct tisíc [německých vojáků – pozn. aut.].“
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
AI asistent Paměti národa Probádá tisíce příběhů pamětníků
Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.
Poručík v. v. Josef Adámek se narodil 2. ledna 1920 v obci Chřešťovice u Písku. Tatínek se věnoval tesařství a maminka byla v domácnosti. Josef Adámek se vyučil truhlářem a poté pracoval na Podolí a v Milevsku. Poté však dostal povolání na nucené práce. Místem určení byl Berlín, kde ho zařadili do organizace Todt. Odtud jej převeleli na budování Atlantického valu v severní části Francie, který měl nacistům posloužit jako obrana před očekávanou invazí Spojenců. Zde se pamětník dostal do styku s francouzskými partyzány macquis, kteří chtěli osvobodit Francii od nacismu. Když proběhlo vylodění Spojenců a nacisté ustupovali zpět do Německa, Josef Adámek v září 1944 přeběhl ke kanadským jednotkám. Přejel lodním transportem do Anglie, byl na krátkou dobu vzat do zajateckého tábora a poté se přihlásil do československé armády. V Anglii absolvoval tankový výcvik u obce Duns u skotského Edinburghu a poté hlídkoval u Southend-on-Sea na jihu Anglie. Nakonec odplul do belgického Ostende, odkud putoval k francouzskému přístavu Dunkerque. Sloužil jako řidič lehkého amerického tanku Stuart u 3. tankového praporu, který setrvával v záloze u St. Omer. Po ukončení bojů odjel přes rozbombardované Německo do západočeských Horažďovic a po demobilizaci odešel do Trutnova, kde pracoval jako truhlář. Poté se vrátil do své rodné obce v jižních Čechách a znovu si sehnal zaměstnání v témže řemesle. Na sklonku života se odstěhoval do Domova důchodců v Písku, kde zemřel dne 17. července 2013 ve věku nedožitých 94 let.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
