Mario Jorge Travieso Medina

* 1953

  • „Když někdo mluví o lidských právech na Kubě, myslí si, že každý, kdo požaduje jejich dodržování, je oponentem komunistického režimu. Nerozumí tomu, že lidská práva jsou práva, která Bůh přidělil lidem, všem lidem. Každý člověk má práva od Boha, vláda nerozhoduje o právech. Tvrdit, že jsem Kubáncem nebo že nejsem Kubáncem, podle toho, jestli jsem nebo nejsem komunistou, to je nesmysl. Moje občanství nezávisí na nějaké straně nebo na politice. Jsem Kubánec, protože jsem se narodil na Kubě. A jsem vlastenec, protože miluji svou vlast. Nemá to s politikou nic společného. Chtějí mi sebrat mé vlastenectví a moje ‚kubánství‘, protože nepatřím do komunistické strany nebo proto, že nepodporuji stanovenou a pro ně jedinou pravdivou ideologii. Věřím, že Kubánská revoluce, tedy jestli ji vůbec jí lze za revoluci považovat, mele z posledního.“

  • „To, co nefunguje, je komunistický systém jako takový, ten nefunguje. Nejsou to opatření, je to samotný systém. Vláda dělí všechno možné i nemožné, protože v kubánské ekonomice není volná měna, není zde dostatek peněz v oběhu, a tak se vláda snaží hledat kde co. Ale hluboká krize, kterou prožíváme nyní, je horší než ta během speciálního období v 90. letech. Měli jsme také výpadky elektřiny, ale doprava, dostupnost potravin, to jsme na tom nyní opravdu hůř. Vláda je v posledním tažení, snaží se slepit, co se dá, aby režim udržela, ale je to už neudržitelné. Tato vláda je neudržitelná.“

  • „Takhle na tom jsme po 30 letech, nemáme prakticky nic, na Kubě dodnes neexistuje Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, církev Ježíše Krista je nadále pronásledována, věřící jsou nadále pronásledováni, pastoři jsou stále pronásledováni. Před nějakým časem mě Státní bezpečnost odvlekla k výslechu do ‚Instrucción‘ na tříhodinový výslech, kde mi už při příjezdu policisté tvrdili, že mě nepropustí, že půjdu do vězení, až zčernám. Bylo mi řečeno: ‚Jsi pastor, jsi sprostý zloděj, co ukradl všechno, co dnes tvůj sbor má.‘ Nadávali mi, musel jsem to tiše poslouchat celé tři hodiny, protože mi zakázali mluvit. Byl to velmi obtížný okamžik, během tří hodin jsem si vyslechl tolik lží a urážek o církvi, o mé manželce, o mé rodině. Moje matka právě zemřela, ale neměli na to sebemenší ohled. Řekli mi, že moji ženu pošlou do lesbického pracovního tábora. Že mě zavřou do vězení, že mě znásilní, všemožné výhrůžky, tam v klimatizované ledové místnosti. Vydržel jsem ty tři hodiny, ale vyšel jsem odtamtud a cítil jsem se, to říkám s úplnou vážností, jako znásilněná žena. Pochopil jsem, co prožívají znásilněné ženy, protože v tu chvíli byla moje duše znásilněna.“

  • „V roce 2004 jsme utrpěli obrovskou ránu, když nás z ničeho nic obklíčilo deset policejních aut, jako bychom byli nějací drogoví překupníci. Bylo tam i několik náklaďáků s přívěsy, tady na Kubě se jim říká Vikingové, dodávky s ostřelovači, sanitky a zabarikádovali vše v dosahu dvou ulic od nás. Obklíčili celý kostel, i nádvoří obklíčili a všechno nám vzali. Od čtyř hodin ráno, kdy operace začala, do sedmé ráno zabavili všechno, co jsme měli. Byl nám sebrán majetek v hodnotě čtvrt milionu kubánských pesos – lavice, které jsme měli, klavíry, hudebním nástroje, reproduktory, buben, lednice, mrazáky a tak dále. Všechno jsme koupili v kubánských obchodech, takže všechno bylo koupeno legálně.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Cuba, 26.07.2020

    (audio)
    délka: 01:00:47
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Církev na Kubě nemá žádná práva, pouze povinnosti. To se musí změnit.

Mario Jorge Travieso Medina, pastor evangelického sboru „Silný vítr“ [Viento Recio], se narodil v roce 1953 ve městě Cienfuegos na Kubě. Vyrůstal v rodině vyznávající katolické hodnoty, nicméně Mario se po studiu pedagogiky rozhodl pro doktorát z evangelické teologie a v roce 1992 založil faru ve východní části země, ve městě Las Tunas. Od počátku své náboženské činnosti musel čelit nástrahám a pronásledování ze strany komunistického systému, které vyvrcholily v roce 2000, kdy mu bylo odepřeno právo vycestovat u Kuby. Omezení skončilo až v roce 2014, když získal španělský pas díky evropskému původu rodičů. V roce 2004 politická policie zabavila veškerý majetek jeho kostela v hodnotě čtvrt milionu kubánských pesos. Evangelická komunita byla vyhoštěna na okraj města, ale i tam pokračovalo jejich pronásledování a její členové byli přinuceni vrátit se do Las Tunas, kde dodnes žije Mario Jorge se svou ženou a dvěma dcerami. Nevzdává se a pokračuje v boji za náboženskou svobodu na Kubě.