Petr Švestka

* 1959

  • „Bachaři měli samozřejmě prémie za překročení norem. Takže nás motivovali. Řekli nám, že když uděláme o deset procent víc prasat, tak po šichtě dostane každý lahváče. Muklové samozřejmě úplně nábožně zaúpěli: ‚Pivo! Pivo!‘ A všichni makali jak šílený. Jenomže tím se zvedla norma. Když jsem nastoupil, dělalo se 250 prasat a 80 krav denně. Když jsem odcházel, norma byla dvakrát vyšší.“

  • „Věděl jsem, že bude problém, zatkli kamaráda. Tak jsme všechno schovali, odklidili psací stroj, zbylo tam jen pár věcí, co jsem maloval. Přijel jsem z víkendu, a po pěti minutách bouchání na dveře. Přijela policie. Měli jsme dvoje dveře, otevřel jsem jedny, ale nechtěl jsem je pustit dál. Byl jsem dobře vyškolený, od starších chartistů jsem věděl, na co máme právo. Jenom jsem stihl říct: 'Na to nemáte právo, ukažte mi...' a už jsem měl železa.“

  • „Když jsem potom seděl ve vazbě v Litoměřicích, četli jsme knížky. Byla tam spousta ilegální literatury – od Škvoreckého po polské překlady, které jsem ani neznal. Úžasné věci. Asi platí, že pod svícnem je největší tma. Nejspíš si říkali, že v komunistické věznici nemůže být nic závadného, a nikdo to nekontroloval. V době, kdy byly normální knihovny probrané a v likvidaci, měli ve vězeňských knihovnách úžasně zajímavé knihy."

  • „Jedna z mých prvních grafických prací byla občanka, kterou jsem Jindrovi vyrobil. Užité umění, spousta ruční práce. Vyměnil jsem fotku a šroubováčkem vyrazil razítko. Jeli jsme tenkrát s Jindrou do Brna za Carol. Já jsem ji šel vyzvednout. Okamžitě jsme si všimli, že se na nás nalepili fízlové. Bylo to jako ve filmu Jamese Bonda. Nastoupili jsme do trolejbusu, za námi fízl. V poslední chvíli jsme vystoupili, on zůstal uvnitř a odjel. Mysleli jsme si, že jsme je setřásli. Ale najednou koukáme, a tam další.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 01.04.2017

    (audio)
    délka: 03:15:32
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vlasy jsem schovával pod košili

Petr Švestka zamlada
Petr Švestka zamlada
zdroj: archiv pamětníka

Petr Švestka se narodil 15. listopadu roku 1959 v Jablonci nad Nisou. Dětství strávil v domě prarodičů na samotě v lese, rodiče vídal jen během víkendů. Po základní škole nastoupil na střední chemickou školu v Ústí nad Labem. Velmi rychle se seznámil s tzv. máničkami. S touto skupinou se názorově i politicky silně identifikoval, jezdil s nimi do Řepčic, kde potkával členy disentu a undergroundu. V roce 1979 podepsal Chartu 77, o několik měsíců později byl obviněn ve vykonstruovaném procesu za nelegální držení a organizovanou distribuci omamných látek. Byl odsouzen ke dvaceti měsícům vězení, které strávil v lágru v Bělušicích. Po propuštění se přestěhoval do Prahy. Mimo jiné pomáhal Jindřichovi Tomešovi během jeho útěku přes hranice. V roce 1986 byl v rámci akce Asanace donucen k emigraci do Rakouska, kde žije částečně dodnes. Je držitelem ceny za účast ve třetím odboji, v současné době se živí reklamní grafikou.