„Všude obrovský hukot, jen jsem zíral na oblohu s otevřenou pusou. Poté jsem nabral rychlost a běžel parkem až k poustevníkovi. V té době to byl otvor ve skále, dříve tam žil poustevník. Před dírou byla postavená zeď v síle asi jednoho metru jako zástěna před vchodem. Doslova jsem tam vletěl. Poustevna byla plná lidí! Vmáčkl jsem se někam doprostředka, a sotva jsem se trochu postavil na nohy, přišla obrovská rána. Nezapomenutelný pocit. Bylo to, jako když vezmete nádobu s vodou a chrstnete ji proti zdi. Všichni, co tam byli, v okamžiku leželi na zemi.“
„Když jsme kopali výkopy, zaútočila ruská bombardovací letadla. Pracoval jsem zrovna ještě s jedním vojákem. Poté, co se přehnala první vlna bombardérů, jsme neudělali nic jiného, než skočili do zákopu. Naštěstí jsme oba dopadli na stejnou stranu a přimkli se do rohu. Najednou přišla obrovská rána a kolem nás tma. Byli jsme zasypaní. Obrovské štěstí bylo, že jsme v zákopu byli dva a postupem času jsme se z té hlíny nějak vyhrabali. To bylo opravdu, jak se říká, o hubu. A na tomhle místě jsem našel tohoto žolíka.“
„Jako správní drzí kluci jsme se třemi kamarády nastoupili do vlaku a vlezli do prostoru u záchodu. Vždycky když někdo přišel, museli jsme se klidit. V tomto uskupení jsme cestovali asi čtyři dny směrem na Prahu. Od útěku z Těšína jsme samo sebou neviděli žádné jídlo. Nejedli jsme asi sedm nebo osm dní. Dorazili jsme na konečnou zastávku, Masarykovo nádraží. Tam už to bylo horší. Všude čekali Němci s vlčáky.“
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
AI asistent Paměti národa Probádá tisíce příběhů pamětníků
Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.
Bohuslav Strejc se narodil 30. dubna 1928 v Plzni. V roce 1939, po ukončení základní školy, nastoupil do měšťanky, o tři roky později byla však škola Němci zavřena. Pamětník se svými spolužáky proto chodil čtyřikrát týdně na odpolední doučování. Přežil americké bombardování Plzně 14. února 1945. V březnu 1945 byl nuceně nasazen v Těšíně. V průběhu zákopových prací u Těšína přežil bombardování ruským letectvem, během kterého byl v zákopu zavalen. Krátce po této události z Těšína uprchl zpět do Plzně. V letech 1945 a 1946 se stal přímým svědkem odsunu německého obyvatelstva z oblasti Sudet. V roce 1945 spoluzaložil skautský oddíl, na jehož fungování se aktivně podílel až do zákazu skautingu v roce 1950. Zároveň byl od roku 1948 členem KSČ. Po úspěšném vystudování Technické univerzity pracoval až do svého důchodu ve Škodových závodech, v roce 1971 se stal obchodním náměstkem a v rámci své práce procestoval celý svět. V roce 1988 Bohuslav Strejc odešel do penze. Má dva syny.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
