Jan Ston

* 1942

  • „Bylo třešní, trhaly se třešně. Pak přišli komunisti, vytrhali třešně i s kořeny v plném květu, to pamatuju. V Bludově se vždycky říkalo, že jsou dvojí žně. Jedny, když se trhaj třešně, a pak druhé, když je obilí. Všichni měli všechny meze vysázené třešněmi a to bylo bílý, když to kvetlo. A v tom květu, tisíce, miliony včel, jezdili pásáky a všechno trhali ven. Celý sady. Meze rozhrnutý.“

  • „Po škole jsem zůstal doma pracovat s rodiči na hospodářství. Z kraje jsme měli šest, sedm hektarů, pak se ještě nějaké přikoupily do těch deseti. To jsme netušili, jaká pohroma přijde na celou obec, na celý národ v rámci kolektivizace vesnice. Tatínek tomu statečně odolával, za což jsme trpěli všichni, protože každý rok se měnily naše pole a dávali nám pořád dál a dál od dědiny, až jsme nakonec skončili u lesa, kde už obilí a veškerou úrodu ničila lesní zvěř, které byl tenkrát plný les. A dopadlo to tak, že nebylo na dodávky obilí, které předepsal národní výbor a které neustále zvyšoval, takže to nemohli nikterak utáhnout a vstupovali do družstva. Tam se jim to všechno odpustilo. To nebyl případ našeho tatínka. Ten statečně odolával, načež trpěl tím, že se pole pořád takhle vyměňovala, až skončil pod tím lesem, kde se téměř už nedalo sklidit. Ale dodávky byly tak velké, že už nebylo z čeho plnit. Tak jednou, když otec odjel na pole, tak přijeli nějací zástupci národního výboru ještě s nějakými zaměstnanci a to obilí z půdy prostě ukradli. Ten zbytek, co tam byl, odvezli, aby se ta dodávka splnila. Nakonec to dopadlo tak, že nám nezbylo ani obilí na další zasetí na příští rok, které se muselo shánět po známých, aby se vůbec zajistila nějaká úroda dál. Takhle se k lidem chovali tehdejší mocipáni. Tatínek nikdy do družstva nevstoupil. Nakonec z celé dědiny zůstali tři soukromníci, až odešli jeden po druhým tam, odkud není návratu. Nakonec to stejně sebralo družstvo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Šumperk, 06.03.2023

    (audio)
    délka: 47:26
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pak přišli komunisti, vytrhali třešně v plném květu i s kořeny

Jan Ston v roce 2023
Jan Ston v roce 2023
zdroj: Post Bellum

Jan Ston se narodil 9. dubna 1942 v Bludově na Šumpersku rodičům Aloisovi a Zdeňce, rozené Březinové. V žilách mu koluje krev významných předků. Matčin strýc Jan Březina se za své Paměti obce Bludova stal jejím čestným občanem. Dalšího matčina strýce kněze Antonína Březinu nacisté za druhé světové války pro jeho vlastenectví uvěznili v Kounicových kolejích v Brně. Otcův bratr Karel Mansuet Ston byl jako kapucín komunistickým režimem internován v klášteře Želiv a v klášteře Hora Matky Boží v Králíkách. Rodina v Bludově vlastnila hospodářství s 10 hektary polností. Během kolektivizace venkova otec Alois Ston odolával nejen neustálým návštěvám agitátorů, nastavení neúměrných dodávek zemědělských komodit, které musel odevzdávat státu, ale také hrozbě vězení i výměně polností. Soukromě hospodařil až do své smrti v roce 1971. Až poté se jeho polnosti staly součástí jednotného zemědělského družstva (JZD). Jan Ston až do nástupu do základní vojenské služby v roce 1961 pracoval doma na hospodářství. Po dvou letech strávených na letišti v Mošnově nastoupil do zaměstnání jako řidič. V roce 1966 se oženil s Marií Kvapilovou. Postavili si dům v Bludově, kam se přestěhovali a kde vychovali svých šest dětí. Po práci řidiče byl zaměstnán v přidružené výrobě v JZD a poté až do odchodu do penze v roce 2002 v zahradnictví. V době natáčení v roce 2023 bydlel stále v Bludově.