Dobroslav Stehlík

* 1919

  • „A najednou tam stálo asi pět set povozů našich, říkalo se tomu trény, a ti dělostřelci tam stáli taky. A teď v noci najednou – Němci! Chtěli se tamtudy nějak probít do Německa. Ale to nebyli frontoví Němci, ale esesmani. A v noci, byla tma hrozná, to snad byla nejstrašnější noc pro mě, co jsem prožil v té válce. Teď v noci, nevěděli jste, s kým mluvíte, najednou všude slyšíte: ‚Němci, Němci, Němci!‘ A jich byl oddíl, asi pět set, samí esesmani to byli. A když je [naši] pochytali, zajali, tak říkali, že s námi nechtěli bojovat, že se jen chtěli dostat do Německa.“

  • „U toho Jasla to bylo, tam se právě udělal ten průlom. A pak jsme se nezastavili a šli jsme až k Liptovskému Svätému Mikuláši. Tam už zase Němci kladli odpor, tam byly tuhý boje, šest neděl se tam bojovalo.“

  • „Křídová hora se to jmenovalo, a z té Křídové hory se vozila křída a z té se dělal cement do cementárny. A pod tou Křídovou horou měli veliké jámy vyryté buldozerama, a přes to měli nakladená taková dřeva, trámy, a na to přijelo to nákladní auto, tam je vyklopilo, museli se svlíkat donaha, ti Židé, a oni [ti Němci] měli okolo těch jam kulomety nastavený na stolech, a oni jak vyšli, tak museli na ty dřeva a tam je stříleli. To byla hrozná podívaná, to se nedalo na to dívat, já jsem utíkal z toho Zdolbunova, to bylo hrozný, co oni s těma lidma, s těma Židama, dělali.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Chotiměř, 08.10.2004

    (audio)
    délka: 01:41:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když přišel mír, stříleli jsme z radosti do vzduchu, až bylo nebe červené

Dobroslav Stehlík se narodil 18. října 1919 v Mirotíně na Volyni. Oblast, kde vyrůstal, patřila tehdy Polsku, roku 1939 zažil sovětskou a v roce 1941 nacistickou okupaci. Během německé nadvlády byl pamětník odveden na nucené práce, podařilo se mu ale uprchnout a nějaký čas se skrýval. Spolu se šesti svými bratry vstoupil v roce 1944 v Rovně do 1. československého armádního sboru. Po třech měsících vojenského výcviku v Sadaguře v Rumunsku od září 1944 bojoval u dělostřelectva a prošel boji u Dukly. Po válce získal usedlost po vysídlených Němcích na Žatecku.