Helga Smékalová

* 1930

  • „Strašně jsem trpěla. Velmi ráda jsem chodila do školy a měla jsem ráda kolektiv dětí, spolužáků a tak. Moc ráda jsem se učila. Přišla jsem domů a řekla: ,Mami, proč mě pan učitel nevyvolá? Já se hlásím a on vždycky vyvolá děcka, který to nevědí, ale mě nevyvolá.‘ Maminka mně vysvětlila, že učitel musí vyvolat všechny děti. Když jsem na začátku čtvrté třídy vypadla ze školy, tak dneska bychom řekli, že jsem upadla do deprese. Tehdy jsem tím strašně trpěla. Taky jsem se bála chodit ven. Krátce potom jsme začali nosit hvězdu a mě jednou honily německý děcka po městě. Tak od té doby jsem se bála chodit ven.“

  • „Maminka, když se vdala, tak přestoupila na židovskou víru. Mysleli si, že mě tím nějak zachrání, tak mě v devětatřicátým roce nechali pokřtít a oba přestoupili na katolickou víru. Jenomže ono to nepomohlo. Já si dneska říkám, že to nebyl dobrý krok, protože mě z jednoho kolektivu dětí vytrhli a s druhým kolektivem se dá říct, že jsem se nesžila.“

  • „Babiččin byt měl okna do ulice, tak naši z toho byli velice špatní, když Němci dělali pochodový průvody. Bydleli jsme na Štefánikově, dnešní ulici 1. máje, a to byla jedna z hlavních olomouckých tepen. Dělali tam velký pochodový průvod. Nevím přesně, kdy to bylo, ale vím, že jsme se na to dívali a naši z toho byli velmi špatní.“

  • „S aktovečkou, ve které jsem měla kapesník a krajíček chleba, jsem jela do Prahy do vilky ve Střešovicích. Tam nás sice zaregistrovali, ale odlifrovali na Hagibor. Byly tam dřevěný baráky a tam jsme zůstali, než nás v únoru odtransportovali do Terezína. Teď ta hrůza. Jela jsem tam jen s krajíčkem chleba a kapesníkem. Neměla jsem s sebou ani rezervní kalhotky, protože se počítalo, že jedu na den a že se tak jako maminka vrátím večer domů. Byl to pro mě hrozný šok.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Olomouc, 19.03.2015

    (audio)
    délka: 02:26:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Olomouc, 07.07.2021

    (audio)
    délka: 02:34:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nežila jsem, ale přežívala

Helga Smékalová (Deutschová)
Helga Smékalová (Deutschová)
zdroj: archiv pamětnice

Helga Smékalová, dívčím jménem Deutschová, se narodila 28. října 1930 v Olomouci jako jediné dítě rodičům odlišné národnosti. Matka měla české a otec židovské předky. Rodina bydlela společně s babičkou Helenou Deutschovou v domě na dnešní ulici 1. máje v Olomouci. Za druhé světové války v létě roku 1942 během transportu do Minsku babičku zavraždili u města Baranoviči. Otec zemřel v nemocničním zařízení v dubnu 1945. Už od září 1940 nesměla pamětnice jako míšenka pokračovat ve školní docházce a několik následujících let strávila ukrytá v domě. Ven vycházela jen zřídka a jejím jediným povyražením se staly knihy. V únoru 1945 musela nastoupit do transportu směr Terezín. Domů se vrátila až po skončení války. V září 1948 se vdala za Jaroslava Smékala. Jejich jediná dcera Radka po vpádu vojsk Varšavské smlouvy emigrovala do Austrálie. Helga Smékalová stále žije v Olomouci.