Ing. Marek Šlechta

* 1961  

  • „Když mě vyhodili z vojenské katedry poté, co jsem neúspěšně absolvoval vojenský výcvik, tak jsem si řekl, že vystoupím ze SSM, kde jsem musel být, abych mohl existovat. Tam byli všichni. Tak jsem šel na sekretariát SSM na vedení fakulty. Tam byla nějaká slečna funkcionářka. Já jsem řekl, že se chci odhlásit ze SSM. Ona mi nevěřila. Znovu jsem se jí ptal, co mám udělat, když se chci odhlásit ze SSM. Ona se nehýbala, jen dýchala. Já tam byl asi deset minut a ona se nepohnula. Tak jsem odešel.“

  • „Mě zajímalo všechno, hlavně to, co nebylo k dostání. Když měl někdo nějaké knihy nebo desky, například Slade nebo Deep Purple, tak je samozřejmě všichni chtěli také. Poslouchali jsme rádio Luxembourg. To bylo úžasné. Měl jsem mikrofon a starý magnetofon. Přes ten mikrofon jsem nahrával rušené rádio. Bylo rušené. Proč rušili Luxembourg, nechápu. Já si to nahrával i s tím rušením, pak jsem si to pouštěl a byl jsem šťastný.“

  • „Moji rodiče byli domluveni s paní učitelkou Ulrichovou, které vděčím za mnohé. Ta nás omlouvala. Já jsem pokaždé přinesl omluvenku, že se z vážných důvodů nezúčastním sobotního vyučování. První rok to byla každá sobota, pak každá druhá. Pak už to nebylo. Jednou se mi stalo, že jsem zapomněl omluvenku paní učitelce dát. Dal jsem jí ji až ve středu. Tak mi vytkla, že jsem jí ji dal pozdě. Na to vzpomínám.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 12.03.2018

    (audio)
    délka: 01:56:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 05.04.2018

    (audio)
    délka: 01:19:06
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kvůli víře jsem na vojně odmítal cvičit o sobotách. To byl průšvih.

Marek Šlechta při hudebním vystoupení v Praze, rok 1982.
Marek Šlechta při hudebním vystoupení v Praze, rok 1982.
zdroj: archiv pamětníka

Marek Šlechta se narodil 19. dubna 1961 v Pardubicích. Jeho rodiče byli členy Církve adventistů sedmého dne a k víře vedli i jeho. Protože adventistům víra zakazuje pracovat i chodit do školy o sobotách, měl problémy, neboť v době jeho dětství se ještě o sobotách pracovalo i učilo. Poté, co byly pracovní soboty zrušeny, vystudoval gymnázium a následně stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně. Tam se během povinné vojenské služby při studiu odmítal účastnit sobotních vojenských cvičení. Absolvování vojenské katedry při vysoké škole mu vojenská správa neuznala a hrozilo mu, že po ukončení školy bude muset nastoupit na dvouletou základní vojenskou službu. Po promoci šel pracovat do dolu na Karvinsko, protože horníci byli za socialismu vojenské služby zproštěni. Při práci v dole studoval ve volném čase angličtinu a stýkal se s věřícími. Zajímal se o judaismus a o vše, co souviselo s Izraelem. Po listopadové revoluci v roce 1989 naplno projevil své schopnosti a vědomosti. Pracoval jako manažer, cestoval. Poté, když kvůli zdravotním potížím odešel do invalidního důchodu, se věnoval hudbě a přednáškám o holocaustu.