František Schmíd

* 1938

  • „Jaroslav jednou přišel a povídá: ‚Kluci, já jsem zase udělal malér.‘ My říkali: ‚Co je zase?‘ Tenkrát zemědělcům vydávali hnojivo, říkali tomu prášky, byl u toho příslušník z okresu. Oni čekali ve frontě a tenhle Jaroslav měl koně, takového mohutného, a když měl jít na řadu, tak prohlásil: ‚Hyjé, Bulganine!‘ Ten pán z okresu říká: ‚Jak tomu koňovi říkáte?‘ On povídá: ‚No, Bulganin.‘ A on: ‚A víte, že je to představitel Sovětského svazu?‘ A on říká: ‚To já nevím, a kůň na to slyší.‘ Věřím tomu, že kdyby Jarda neměl tolik dětí, tak by ho asi tenkrát zavřeli.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Červená Řečice, 06.02.2015

    (audio)
    délka: 19:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Červená Řečice, 26.12.2016

    (audio)
    délka: 32:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Soutěž Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všechno zapisovat, protože papír nelže

 Schmíd František
Schmíd František
zdroj: Jana Červenková

František Schmíd se narodil 28. července 1938 v Červené Řečici jako syn drogisty. Ačkoliv měl na základní škole samé jedničky, nemohl kvůli rodinnému původu studovat. V patnácti letech nastoupil do hornického učiliště; protože se však ukázalo, že ho v rozporu se sliby čeká fárání, rozhodl se spolu se šesti spolužáky z učiliště zběhnout. Čelil kvůli tomu vyšetřování a jen těžko hledal další uplatnění. Nakonec v šestnácti letech nastoupil do továrny na papír jako obsluha papírenského stroje. Zažil zde také rok 1956, kdy v Maďarsku došlo k povstání proti komunismu. V továrně vypukl nevinný spor mezi kolegy, který kdosi nahlásil, a vše se začalo vyšetřovat. V roce 1957 pamětník narukoval na vojnu na radarovou stanici v Radonicích u Prahy. Jeho koníčkem je psaní - psal náměty pro televizní Bakaláře a v době rozhovoru psal příběhy ze svého života do časopisu SenSen (Senzační Senior).