Karel Pičman

* 1933

  • „Obrovský průvod, to jsem ani nedokoukal hymnu a vylítnul jsem ven s trumpetou. A tady na křižovatce se ke mně přidal jeden kolega, a než jsme došli na náměstí, tak už nás bylo snad dvacet muzikantů. Obrovská sláva, že jsme ty Rusáky porazili. To bylo místy až krutý. Šel průvod a tam nahoře nad kostelem, kde je učňovská škola, tak tam bydlel nějaký Čestmír Kubát, to byl obrovský komunista. Tam se průvod zastavil pod okny a lidi řvali: ‚Vylez ven!‘ Ten byl asi podělaný strachy doma, protože kdyby tam někdo vlítnul, tak ho zmlátili. A když jsme se vrátili na náměstí, tak na radnici, tam bylo zrovna lešení, opravovali radnici, a na tom lešení, to bylo až krutý, byla oprátka s nápisem Nosnost jeden komunista.“

  • „Jak se pak chovali takoví ti partyzáni za pět minut dvanáct, jak se chovali k těm některým dobrým Němcům, kteří měli být odsunutí. Oni před nimi třeba klečeli. Vím, že tenkrát před takovým partyzánem za pět minut dvanáct klečela německá babička a on jí dal takovou facku. My děti na to tenkrát koukaly a maminka říkala: ‚Prosím vás, nekoukejte na to, nechoďte tam.‘ Ti Němci, co tam zbyli, tak museli nosit bílé pásky na rukávu a zametali silnice, to si zasloužili, to nic nebylo, že jo, ale horší bylo, když se k nim chovali neurvale.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Vrchlabí, 24.02.2023

    (audio)
    délka: 01:41:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V roce 1969 visela na radnici oprátka s nápisem Nosnost jeden komunista

Karel Pičman na sjezdu mládeže na Václavském náměstí, Praha, 1949
Karel Pičman na sjezdu mládeže na Václavském náměstí, Praha, 1949
zdroj: Archiv pamětníka

Karel Pičman se narodil 15. října 1933 v Jablonci nad Jizerou. Dětství prožil v česko-německém prostředí, obě etnika zde žila vcelku poklidně. Vztahy se zhoršily zejména po začátku druhé světové války. Od útlého dětství miloval hudbu, ovládal hru na housle a klarinet. V průběhu války hrál na svatbách i pohřbech jako nejmladší muzikant v orchestru. Ve dvanácti letech si zahrál na oslavě vítězství v květnu 1945, které se účastnili sovětští vojáci. Po válce vstoupil do Skautu, slib skládal ještě v roce 1945. Během divokého odsunu viděl hrubé zacházení s Němci. V roce 1948 se šel učit výrobcem trumpet a stal se vynikajícím trumpetistou. Po vyučení se odstěhoval do Vrchlabí, kde nastoupil do místní pobočky podniku Škoda Auto. Působil v nespočtu různých orchestrů, miloval zejména jazz. Jeho otec se stal zapáleným komunistou. Na rozdíl do svého syna, který podstatu komunismu prohlédl velmi dobře. V roce 1968 se Karel Pičman jako nestraník a stoupenec pražského jara stal předsedou ROH ve Škodovce. Podepsal Dva tisíce slov. Jako muzikant se v roce 1969 ve Vrchlabí účastnil bouřlivých oslav vítězství československých hokejistů nad Sověty na mistrovství světa. Ještě v tomto roce ho vyhodili ze zaměstnání a jeho synové nesměli studovat. To všechno mohl změnit, kdyby vstoupil do komunistické strany. Ačkoli na něj činili tvrdý nátlak, nikdy to neudělal. Dalších třicet let se živil jako učitel hudby v lidové škole umění, kde zůstal až do důchodu. Hrál v kostele při posledním rozloučení s Pavlem Wonkou ve Vrchlabí nebo na Hrádečku při příležitosti narozenin Václava Havla. Po sametové revoluci založil dixielandový orchestr, se kterým objel Evropu. V roce 2023 žil ve Vrchlabí.