Tragická chvíle okupace v Liberci. Tanky na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) poté, co jeden z nich najel do podloubí, 21. srpna 1968

Tabule se jmény obětí srpnové okupace Československa v roce 1968 a trnová koruna, které Jan Tomsa umístil 8. května 2020 k soše rudoarmějce v Jaroměři

Tabule se jmény obětí srpnové okupace Československa v roce 1968 a trnová koruna, které Jan Tomsa umístil 8. května 2020 k soše rudoarmějce v Jaroměři

S rodinou a přáteli na dovolené v Jugoslávii, zleva Jiří Razskazov, ??, matka Hana Razskazová roz. Procházková, sestra Eva, otec Jiří Razskazov, ??, 1968

Prostor vedle domu číslo popisné 1968 ‚na hřišti‘ v Hradci. V pozadí lávka přes strouhu a kolem kusy ker po povodni někdy mezi léty 1947 – 1949

Pohled na Rozkopaný rybník pravděpodobně z roku 1968, který je součástí Sofronky a do něhož tatínek Karel Kaňák přivezl labutě (ty dosud na zdejších boleveckých rybnících nebyly)

Tragická chvíle okupace v Liberci. Tank na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše), kde předtím zemřeli lidé. Na místo přijíždějí hasiči, 21. srpna 1968

Jindřich Krepindl (stojí první zleva) v roce 1968 na vojně v Dukle Praha. Házenkáři provádějí střeleckou přípravu, druhý zleva stojí pozdější trenér reprezentace Jiří Vícha

37. skautský oddíl Stezka, horní řada: 1. Ivan Bradáč, 2. Jaroslav Křivohlavý, 5. David Vávra, dolní řada: Zvonimír a Zdeněk Šormovi, 1968

Rodina Jiřího Klekera, zleva otec, maminčin bratr se ženou a jejich maminka, maminčina sestra, maminka drží v náručí bratrance, vepředu Jiří Kleker, Milovice 1968

Vladimír Nadrchal na zimních olympijských hrách v Grenoblu 1968. Stojí zcela vlevo. Vedle něj je Jozef Golonka, druhý zprava Josef Černý, Nadrchalův spoluhráč z Brna

Tragická chvíle okupace v Liberci. Sovětský tank vycouval z místa neštěstí poté, co najel na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) do podloubí, 21. srpna 1968

Tragická chvíle okupace v Liberci. Srocení davu na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše), kde předtím zemřeli lidé po nárazu tanku do podloubí, 21. srpna 1968

Československé družstvo se stříbrnými medailemi na stupních vítězů na olympiádě v Mexiku 1968. Bohumila Řešátková stojí zcela vpravo, uprostřed Věra Čáslavská, vpředu trenérka Slávka Matlochová

S profesorem Pierre Laffittem (vpravo), rektorem Vysoké školy báňské v Paříži, na svátek sv. Barbory, patronky horníků. Pracoviště ENSMP ve Fontainebleau u Paříže. Rok 1968

Na oslavě křtin bratra Martina v roce 1968. Zleva otec s novorozeným bratrem, matka, sestra Markéta, Ludvík Procházka, sestřenice Monika, teta Marie a v popředí teta Hana

Občané tank osvoboditelů nejprve pomalovali, později uřízli hlaveň a nakonec strhli z podstavce. Okupační posádka během několika týdnů tank opravila a vracela zpět, srpen 1968

Lubomír na gymnáziu v Rychnově n. Kněžnou, 1967

Tragická chvíle okupace v Liberci. Sanitky jedou k mrtvým a raněným poté, co sovětský tank najel na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) do podloubí, 21. srpna 1968

Tragická chvíle okupace v Liberci. Sanitky na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) poté, co sovětský tank najel do podloubí. Při couvání narazil do sanitek, 21. srpna 1968

Tragická chvíle okupace v Liberci. Sanitka na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) poté, co sovětský tank najel do podloubí. Při couvání narazil do sanitky, 21. srpna 1968

Tragická chvíle okupace v Liberci. Sanitka na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) poté, co sovětský tank najel do podloubí. Při couvání narazil do sanitky, 21. srpna 1968

Po olympiádě v Mexiku 1968 jezdila Bohumila Řešátková na turné se zpěvákem Karlem Gottem. Vlevo stojí Emil Zátopek, druhý zprava je zlatý střelec z mexické olympiády Jan Kůrka

Tragická chvíle okupace v Liberci. Srocení davu na libereckém náměstí Bojovníků za mír (dnes Edvarda Beneše) poté, co sovětský tank najel do podloubí. Při couvání narazil do sanitek, 21. srpna 1968

Pavel Doležel (sedí zcela vlevo) s kolegy z reprezentace a německým legendárním cyklistou Gustavem Adolfem Schurem; napravo od Pavla Doležela sedí Zelenka, Konečný, Schur, Kvapil, Hrazdíra, Vávra, 1968