Ing. Jaroslav Jirman

"Když bylo takzvané listopadové plénum, už jsem to tady jednou zmiňoval, kde začal nabírat na síle Gustáv Husák a Dubček ztrácel pozici, tak jsme jako vysokoškoláci vydali – myslím, že jsme tomu říkali Deset artikul. Jedna z těch artikul byla, že chceme svobodu tisku, chceme otevřené hranice. To byly dva asi nejdůležitější body. Za to jsme šli stávkovat. To byla okupační stávka vysokých škol. Sbalili jsme si takové povrchy, které jsme měli na postelích na koleji, vzali jsme si něco málo jídla a šli jsme do školy. A škola se skutečně zavřela. Zavřela se proto, kdyby nás policajti chtěli násilím tahat ven. A nikoho jsme tam nepouštěli. Zajímavé na tom bylo, a hrozně krásné, když ráno přijelo auto, nějaký náklaďáček – dodávka před školu, otevřeli to a přijela pekárna. Přijel pekař. ‚Kluci, holky, pojďte si pro pečivo!‘ Vylezli jsme a oni nám řekli, že to posílá náš odborový svaz, naši zaměstnanci. Povzbuzovali nás, ať hlavně vydržíme a zůstaneme. Za chvíli potom přijeli uzenáři, tak jsme dostali uzenky. A pak přijela ještě taky mlékárna. Trvalo to asi tři dny, kdy trvala stávka. To byla skutečně síla!"

"To je taky zajímavá story. Protože ten tank stál na podstavci – Památník osvoboditelů – a v té době, když přišli [vojska Varšavské smlouvy], už to nebyli osvoboditelé, už to byli okupanti. Takže tank bylo nutné nejprve pomalovat, pak ho ponížit. To ponížení spočívalo v tom, že přišli chlapi, zřejmě s autogenem, a nařízli hlaveň. Takže kousíček směřovala tak, jak měla, a pak se lámala k zemi. To ale stačilo jen po nějakou dobu. Pak přijeli s náklaďákem a tank stáhli z podstavce. Hlaveň upadla, zlomilo se to. A tak se dotáhl pod viadukt, který je směrem ke Svobodě Na Dubu. Směrem k horám. A tam ho postavili tak, že ucpali průjezd pod viaduktem. Takhle skončil tank. To ovšem pokračuje dál. Když přišli Rusové, obsadili v Trutnově kasárna. A tank si tam odtáhli. To byla potupa, aby se takhle někde válel tank! Renovovali ho, hlaveň spravili, asi ho natřeli a řekli, že se vrátí zpátky!"