Projev Václava Havla v České národní radě, duben 1990

Jaroslav Kraus jako rentgenolog v Mariánských Lázních 1985

Jaroslav Kraus při bohoslužbě v Mariánských Lázních 1975

Bronisław Kamiński při natáčení pro Paměť národa v srpnu 2022

Bronisław Kamiński v srpnu 2022

Bronisław Kamiński před skanzenem v Pstrążnej, který vznikl v Pstrążne v roce 1984. Podle pamětnic Pstrążnej vesnici pomohl přežít, protože do něj jezdí turisté z lázní Kudowa. Pan Kamiński ho pět let vedl (2005-2010)

Ve skanzenu jsou ukázky umění architektury z oblasti Sudet - Dolního Slezka a Muzeum Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego – Muzeum lidové kultury předhůří Sudet

Expozice v muzeu připomíná obyvatele Pstrążnej českého původu – rodinu Jansů

Pstrążna v dobách, kdy patřila Německu a jmenovala se Straußeney na obrazu ukrajinského malíře Ivana Malińského, který pro muzeum objednal Bronislaw Kamiński, když byl jeho ředitelem

Příjezd Tomáše Garrigue Masaryka do Pstrążné (Straußeney německy, Stroužné česky) v roce 1903 s manželkou Charlottou na obrazu, který namaloval na přání ředitele Bronislawa Kamińského ukrajinský malíř Ivan Maliński

Bronislaw Kamiński před rehabilitační léčebnou Orlik na Bukowině, kterou v letech 1986-2005 vedl

Rehabilitační léčebna pro děti s hematologickými chorobami Orlik na Bukowině v roce 2022

Budova léčebny na Bukowině nedaleko lázní Kudowa před válkou, kdy v ní byl hotel s hostincem, který vedli kladští Češi

Pamětní deska Albertu Schweitzerovi, kterou Bronislaw Kamiński odhalil při zahájení provozu rekonstruované léčebny pro děti. Francouzský protestantský misionář a lékař pamětníka inspiroval svou myšlenkou bratrství mezi lidmi a národy, za kterou Albert Schweitzer obdržel v roce 1952 Nobelovu cenu za mír. Na pamětní desce je modlitba Alberta Schweitzera pro děti

Vedoucí wroclawské kliniky dětské hematologie Prof. Dr. Janinu Bogusławskou-Jaworskou (1930-2002), která pro budoucí rehabilitační kliniku vypracovala léčebný program, připomíná portrét v budově léčebny Orlik

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) v Czermne, nejstarší části Kudowy (nedaleko kostnice, cestou do Pstrążne), nejvyšší sloup je český, protože Češi v Kladsku nejdéle žili, prostřední polský a nejkratší německý, pod pamětními deskami v češtině, polštině a němčině jsou kameny – z Prahy Hradčan, z hradu Wawel v Krakově a Cách, dávného hlavního města Německa

Sloup věnovaný Čechům s nápisem ČECHŮM POLÁKŮM NĚMCŮM // KTEŘÍ PŘISPĚLI K HMOTNÉMU A KULTURNÍMU ROZVOJI ČERMNÉ OD ROKU 1354 // VDĚČNÍ OBČANÉ ČERMNÉ V ROCE 1999

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) byl odhalen za velké účasti hostů 17. srpna 1999, financován byl z příspěvků jednotllivců, kteří darovali na výstavbu 30 tisíc zlotých

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) stojí na pozemku zahrady paní Zosii, která její část pro stavbu památníku darovala. Sama vedle něj instalovala desky se vzpomínkou na německého obyvatele domu, ve kterém bydlí

První sanatorium v Kudowě-Czermné, které pamětník vedl, již není v provozu (nachází se naproti Pomníku tří kultur)

Pomník královny Anny Svídnické, který vznikl z iniciativy pamětníka v roce 2004 naproti Pomníku Tří kultur v Kudowě-Czermné

Místo, kde stál v Kudowě (Sackisch, dnes část Zakrze) pobočný pracovní lágr nacistického tábora Gross Rosen – pracovalo v něm 4000 vězňů, místní si prý podle pana Kamińského nepřejí pomník na tomto místě

Místo, kde stál v Kudowě (Sackisch, dnes část Zakrze) pobočný pracovní lágr nacistického tábora Gross Rosen – pracovalo v něm 4000 vězňů, na jeho místě vznikly ubytovny, které připomínají táborové baráky

Barák pracovního lágru v Kudowě-Sackisch, ve kterém pracovalo 4000 vězeňkyň a vězňů z celé Evropy, jedním z nich byl Ital Luigi Baldan, který pomáhal židovským vězeňkyním, několik týdnů před koncem války uprchl a útočiště na útěku našel u české rodiny v Dvoře Králové

Vězeňkyně pracovního tábora v Kudowě-Sackisch