Rosa María Payá

* 1989

  • „Jsem katolík, stejně jako celá moje rodina. Víra byla pro mého otce něco naprosto zásadního. Byl to zdroj síly v jeho každodenním životě v nepřátelském prostředí. Obdivuji jeho víru. Přiznám se, že jsem mnohem slabší než on. Nicméně i pro mě má víra zásadní význam. Dává mi sílu, takže nepropadám zoufalství. Myslím, že křesťanská výchova měla klíčový vliv i na způsob života mých rodičů a na utváření charakteru nás dětí. Na mě samotnou. Měli jsme možnost najít v církvi, která je rovněž utlačována režimem, který se jí pokouší manipulovat, jiný, nezávislý prostor. Měli jsme příležitost ukrýt se v tomto prostoru a být vychováni ve svobodě myšlení v duchu evangelií, která říkají, že pravda vás osvobodí. To byl klíčový vliv na formování mých postojů a postojů v dospělosti.“

  • „Začínali jsme vnímat rozdíly zejména ve dvou směrech. Na jedné straně to souviselo s tím, jak se lidé projevují na veřejnosti. Když jsem na Kubě, tak si každý den uvědomuji, všímala jsem si toho ale i dříve, za tatínkova života nebo během studia na univerzitě, že mnoho Kubánců smýšlí stejně jako my. Většina Kubánců. Neznám snad nikoho, kdo by nebyl přesvědčený, že se to na Kubě musí změnit, že by měla být svoboda. Vlastně neznám nikoho, kdo by s vládou souhlasil. Většina lidí se však neodvažuje nic říct, protože se bojí, že by je mohl potkat stejný osud jako mou rodinu.“

  • „V naší rodině jsme měli to štěstí, že jsme nemuseli dodržovat pravidlo dvojí morálky, jak k tomu byla nucena většina Kubánců. Měla jsem štěstí, že nás rodiče učili žít v souladu s tím, co si myslíme. A to je v totalitní zemi opravdu velmi těžké. Když jsme byli větší, moji kamarádi ze střední školy a univerzity si toho začali všímat a říkali mi téměř s obdivem a dokonce s jistou dávkou závisti: ‚Ty se máš, ty můžeš venku říct, co slyšíš doma. My nesmíme říkat, co doma slyšíme, ani co si myslíme.‘ Prostě měli strach z následků, že je vyhodí z univerzity, že rodiče přijdou o práci. Pamatuji si, jak nám tatínek říkal: ‚Můžete říkat, co chcete. Však my už se s tím nějak vypořádáme.‘ Tohle štěstí moji přátelé neměli. Oni přišli domů a rodiče jim kladli na srdce: ‚Prosím tě, hlavně neříkej, co si myslíš. Nekritizuj režim, ať nemáme problémy.‘ Měla jsem štěstí, že jsem mohla vyrůstat svobodně v zemi, která je jedno velké vězení.“

  • Celé nahrávky
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Žili jsme svobodně v jednom velkém vězení

Rosa María Payá / Maimi / 2017
Rosa María Payá / Maimi / 2017
zdroj: Post Bellum

Rosa María Payá se narodila v roce 1989 v Havaně. Pochází ze silně věřící katolické rodiny. Její otec Oswaldo Payá byl jedním z nejvýznamnějších disidentů na Kubě. Bojoval nenásilnými prostředky za nastolení demokracie v zemi. Václav Havel a další lidé ho nominovali na Nobelovu cenu míru. V roce 2012 Oswaldo Payá zahynul za nevyjasněných okolností při dopravní nehodě. Rosa María je přesvědčena, že byl zavražděn. Už jako studentka se zapojila do disidentské činnosti. Pracovala například pro Křesťanské hnutí osvobození, byla koordinátorkou projektu Cuba Decide, který prosazoval referendum za svobodné volby. O nesvobodě na Kubě hovořila na mnoha zahraničních fórech, například v Radě OSN pro lidská práva. Její matka a bratři získali politický azyl v USA, Rosa María si ponechala kubánské občanství, ale žije většinou v zahraničí.