Michal Mrtvý

* 1964  

  • „Když byly nějaké státní svátky nebo už v Praze bývaly různé vzpomínkové akce na Jana Palacha nebo 28. říjen, kdy třeba Charta 77 svolávala nějaké vzpomínkové mítinky, tak StB mě buď zatkla, abych se těchto věcí nemohl zúčastnit, nebo mě hlídala doma, abych nemohl vyjít z domu, nebo jsem musel podepsat varování, že beru na vědomí, že kdybych opustil Olomouc v ten den, tak budu zatčen. Nebo třeba si pro mě ten den přišli do práce a odvezli si mě a strávil jsem to odpoledne u nich na výslechu. Několikrát jsem byl předvolán na výslech kvůli nějakým peticím a několikrát jsem byl zadržen na čtyřicet osm hodin bez udání důvodu. To oni tenkrát mohli, že mají podezření, že bych se mohl dopustit nějaké trestné činnosti, tak preventivně mě zatkli na čtyřicet osm hodin. To oni měli tehdy legální. Jednou dokonce mě takhle zatkli na čtyřicet osm hodin, potom mě propustili, ale hned u vězeňských vrat mě znovu zatkli. Takže jsem byl čtyři dny zadržený, ale udělali to tak, že jsem byl dvakrát čtyřicet osm hodin. Takové věci oni si dovolovali.“

  • „V roce 1987 jsem se dověděl, že dva mí přátelé, Ruda Bereza z Olomouce a Tomáš Hradílek z Lipníku nad Bečvou, hodlají veřejně vystoupit na prvního máje. Zejména Tomáš Hradílek si říkal, že doba už je natolik zralá, že lidi by měli trošičku vystoupit ze svých ulit a měli by něco veřejně začít dělat. Takže se rozhodli, že vystoupí na 1. máje v prvomájovém průvodu. Oni se původně chtěli začlenit do prvomájového průvodu, ale ono to nešlo, tak zůstali stát na chodníku před hlavní tribunou a tam rozvinuli transparent ‚Charta 77 vybízí k občanské kuráži’. Já jsem si říkal, to si nenechám ujít. Tak jsem říkal, že jim to zdokumentuju na kameru. Snad se podařilo několik minut tam stát, až si někdo z policistů všiml, že tam na chodníku je něco nepatřičného, že tam je nějaký transparent, který neoslavuje komunistickou stranu, ani dělnickou třídu, ani úspěchy rolníků. Takže ty dva, kteří drželi ten transparent – to byl Ruda Bereza a Tomáš Hradílek – tak je sebrali. Pak si všimli, že já to tam pořád ještě natáčím, tak sebrali tenkrát i mě. Tak jsme my tři zůstali ve vyšetřovací vazbě a byla u mě i u nich provedena domovní prohlídka. Samozřejmě mi zase sebrali spoustu náboženské literatury a tehdy ta vazba trvala čtyři nebo pět dní a pak jsme byli propuštěni. Já jsem byl úplně zproštěn obvinění, ale Ruda Bereza a Tomáš Hradílek byli obviněni za výtržnost a tuším, že nakonec z toho vyvázli jenom s pokutou. Odůvodnění našeho obvinění z výtržnosti bylo takové, že jsme se na veřejném místě dopustili hrubé neslušnosti tím, že jsme rozvinuli transparent s nápisem ‚Charta 77 vybízí k občanské kuráži’. Co na tom bylo hrubě neslušného, nevím, to mi nikdo nevysvětlil.“

  • „To soudní líčení se vyvíjelo tak, že v říjnu roku 1986 bylo nařízeno hlavní líčení prvního stupně. Tehdy přijelo hodně mých přátel na to soudní jednání. A došlo tam k takovému incidentu, že estébáci nechtěli, aby to líčení bylo veřejné. Ale tím, že přijelo tolik lidí a vznikl tam docela velký rozruch, tak nakonec dali souhlas, aby tohle to líčení proběhlo ve velké jednací síni. Předpokládám, že velká část těch lidí, mých přátel i cizích sympatizantů, se tam dostala. Také bylo zvláštní, že soudní budova byla obležena příslušníky Lidových milicí, kteří měli dohlížet na pořádek v soudní budově. Myslím, že se to nestalo u žádného procesu, jenom tady, že dokonce i Lidové milice do toho byly zapleteny. Došlo tam k různým incidentům, k různým strkanicím, že dokonce mou těhotnou manželku tam někdo z estébáků strčil ze schodů. Ale nakonec to proběhlo i s účastí veřejnosti a dostal jsem trest podmíněný, bylo to, tuším, nějakých třináct měsíců s odkladem na tři roky, s tím, že sedm měsíců vazby se už započítalo do trestu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Olomouc, 02.10.2018

    (audio)
    délka: 02:13:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tatínek mě naučil, že zlu nesmíme ustupovat

Michal Mrtvý na dobové fotografii
Michal Mrtvý na dobové fotografii
zdroj: archiv pamětníka

Michal Mrtvý se narodil 19. června 1964 v Přerově, od dětství žil v Olomouci. Formoval ho otcův příklad věrnosti katolické víře navzdory perzekuci a živá společenství věřících kolem olomouckých kostelů. Vyučil se elektromechanikem a opravoval motory v podniku MEZ Mohelnice. V roce 1984 kývl na výzvu Jana Krumpholce, aby se zapojil do distribuce samizdatové literatury. Rozmnožoval především katolický měsíčník Informace o církvi. V červenci roku 1986 ho po domovní prohlídce zatkla Státní bezpečnost (StB) a byl obviněn z rozvracení republiky. Až do února následujícího roku byl držen ve vazební věznici v Olomouci. V říjnu roku 1987 ho soud odsoudil ke třinácti měsícům odnětí svobody podmíněně. Nadále zůstal aktivní v disentu, tiskl samizdatový křesťanský časopis Velehrad, podílel se na podpisových akcích, řetězových hladovkách, protestních shromážděních a podobně. StB mu bránila v účasti na veřejných akcích, několikrát ho v tyto dny na čtyřicet osm hodin zadržela. 28. října 1988 se mu podařilo dostat na demonstraci do Prahy, kde byl zasažen vodním dělem a slzným plynem. Listopadových demonstrací roku 1989 se účastnil, ale unaven svým bojem se do jejich organizování už nezapojoval. Po sametové revoluci se podílel na vzniku pobočky Konfederace politických vězňů v Olomouci. Od roku 1990 pracoval jako údržbář v obnoveném kněžském semináři. Soud ho rehabilitoval a za odbojovou činnost získal status účastníka třetího odboje.