Pavel Matějíček

* 1948

  • "Asi ve druhém ročníku jsem byl pozván ředitelem a svým třídním do kabinetu nebo spíš kanceláře ředitele. Nevěděl jsem, co vlastně po mně chtějí, protože jsem nic závažného neprovedl, a třídní mi tam přečetl dopis, kde žádá obec a komunistická strana, aby mě ze školy vyhodili, že jsem syn revanšisty a takové ty kecy. Já jsem vlastně studoval 1964–68. Do smíchu mi nebylo, měl jsem obavy, protože tenkrát se dělo všecko možné, že mě zkrátka z té školy vyhodí. Dobré bylo, že ten náš třídní, jmenoval se ing. Poleno, říkal: 'Já tu dobu znám, já jsem studoval za Německa a pak mi to neuznali.' Protože ukončil vysokou školu lesnickou za války v Německu, uměl taky perfektně německy, takže musel opakovat vysokou školu tady v Čechách. A vím, že to udělal za dva nebo za tři roky bez problému."

  • "Dostali upozornění na to, že bude zátah, a dostala to upozornění otcova matka, která žila v Lipové. Dostala telegram, který nedával smysl, to vím. Něco o třešních, že zrají na jaře nebo na podzim nebo v zimě, něco takového, bylo to nesouvislé. Takže ten telegram vlastně nedával smysl, tak maminka říkala, že tam půjdou ráno. A když šli ráno, tak už viděli z nahošovického kopce, že se tam něco děje, auta, vojáci, milice a já nevím, co. Tak tam je už nepustili, protože to bylo uzavřené, tak poznali, že je tam zadrželi."

  • "Obklíčili ulici, dům, zezadu, protože vzadu jsou zahrady, a klepali na dveře. Otec tam šel otevřít a chtěl heslo a maminka mu říkala, ať neblázní, že to je někdo cizí a že se něco děje, protože viděli z okna, z ložnice, že tam je nějaký pohyb. No a oni neotevřeli, tak rozstříleli dveře, jako zámek, a dostali se dovnitř. Já si ještě pamatuju, jako děcko, že ty dveře byly rozstřílené, potom je vyměnili za normální dveře."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Olomouc, 03.07.2023

    (audio)
    délka: 02:12:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Rodiče riskovali vše kvůli ohrožení svobody

Pamětník během natáčení pro Paměť národa, 2023
Pamětník během natáčení pro Paměť národa, 2023
zdroj: Post Bellum

Pavel Matějíček se narodil 5. ledna 1948 v Přerově jako nejmladší z pěti dětí manželů Aloise a Marie Matějíčkových z obce Hradčany. Jeho rodiče poskytli v prosinci 1949 úkryt příslušníkům protikomunistické odbojové skupiny Hory Hostýnské, operující na Bystřicku a Holešovsku, ale postupně i v okolí Hranic a Přerova. Po prozrazení skupiny byly Hradčany v noci z 9. na 10. prosince 1949 obklíčeny policejními jednotkami a během rozsáhlé razie bylo zatčeno mnoho lidí, včetně pamětníkova otce. Alois Matějíček prošel krutými výslechy ve věznici v Uherském Hradišti, na rozdíl od ostatních podporovatelů skupiny ho však díky příznivým okolnostem z vazby propustili a nebyl souzen. Přesto byl s celou svou rodinou komunistickým režimem šikanován. Jeho nejmladší syn Pavel Matějíček mohl studovat střední lesnickou školu až na druhém konci republiky, v severočeském Trutnově, kde ho nikdo neznal. Po absolvování vojenské služby v letech 1968–70 pracoval pamětník krátce u lesní správy, většinu profesního života však působil jako dispečer u ČSAD. S manželkou vychovali dvě dcery, v době natáčení (2023) žil v Tučíně na Přerovsku.