Podle aktuálního průzkumu by se dnes do obrany naší země bylo ochotno zapojit 39 % občanů. Před 85 lety v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno Československo bránit.
V noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno bránit Československo. Pamětníci vzpomínají na velké odhodlání k obraně a na následné zklamání ze zabrání příhraničních oblastí německou armádou bez boje. Dnes by bylo ochotno aktivně se do obrany země zapojit 39 % občanů. Ve srovnání s rokem 2020 je to o 12 procentních bodů méně, tehdy průzkum agentury STEM ukázal, že celkově by se do obrany aktivně zapojilo 51 % respondentů.
Máme se bránit
Přitom v otázce, zda je třeba suverenitu Česka za každou cenu bránit, se veřejnost shoduje. V průzkumu CVVM z jara 2022 s tímto tvrzením souhlasilo 93 % respondentů, což bylo o něco více, než je dlouhodobý trend. Ten se od roku 1993 pohybuje mezi 80 až 90 %. V pohledu na minulost a události ze září 1938 v otázce obrany Češi tak jednoznačný názor nemají. Jenom 7 z 10 Čechů si myslí, že se Československo mělo bránit.
Události roku 1938 pamětníci popisují jako velké zklamání a odepřenou možnost postavit se za svou zem. „Všichni jsme byli hrozně nešťastní a smutní, protože tehdá jsme byli vychováváni jako vlastenci, kteří svou zem milují a jsou ochotni za ni taky položit život. To bylo samozřejmé,“ vyprávěla Marie Dubská dokumentaristům z Paměti národa. Průzkum si klade nejen otázku po ochotě Čechů bránit se, ale také se ptá na aktuální válku na Ukrajině.
Zábor pohraničí
Je třeba suverenitu Česka za každou cenu bránit? V tom se veřejnost shoduje. V průzkumu CVVM z jara 2022 s tímto tvrzením souhlasilo 93 % respondentů, což bylo o něco více, než je dlouhodobý trend. Ten se od roku 1993 pohybuje mezi 80 až 90 %. V pohledu na minulost a události ze září 1938 v otázce obrany Češi tak jednoznačný názor nemají. Jenom 7 z 10 Čechů si myslí, že se Československo mělo bránit.
Události roku 1938 pamětníci popisují jako velké zklamání a odepřenou možnost postavit se za svou zem. „Všichni jsme byli hrozně nešťastní a smutní, protože tehdá jsme byli vychováváni jako vlastenci, kteří svou zem milují a jsou ochotni za ni taky položit život. To bylo samozřejmé,“ vyprávěla Marie Dubská dokumentaristům z Paměti národa, kteří spolu s agenturou NMS Market Research připravili nový průzkum. Ten vznikl u příležitosti 85 let od mnichovské dohody. Klade si nejen otázku po ochotě Čechů bránit se, ale také se ptá na aktuální válku na Ukrajině.
Role spojenců
V souvislosti s mnichovskými událostmi se často zmiňuje role spojenců. Josef Rýva, tehdejší četař, vzpomínal pro Paměť národa: „My jsme chtěli bojovat, ale velmoci nás zradily, nechaly nás ve štychu! A najednou přišel rozkaz k ústupu. To bylo strašný. My jsme to tam nechtěli opustit. Ale museli jsme... Přijel četař a říkal mi: ‚Pepíku, nedá se nic dělat. Ústup. Budou zabírat.“ Podle respondentů průzkumu Paměti národa a NMS pomoc spojenců v roce 1938 měla přijít: 7 z 10 Čechů uvedlo, že Československo od spojenců mělo obdržet kombinaci diplomatické pomoci, dodání vojenského materiálu, ale i pomoci jejich armád. Pouze 2 % Čechů si myslí, že ČSR nemělo od spojenců obdržet žádnou pomoc.
Také v současnosti lidé považují pomoc spojenců za klíčovou, a to především vzhledem k tomu, že přetrvává názor o rozhodující roli velmocí při obraně ČR. Průzkumy CVVM potvrzují, že větší polovina české veřejnosti souhlasí s tvrzením: „Je zbytečné uvažovat o obraně státu, protože o takové malé zemi, jako jsme my, stejně rozhodují velmoci.“ Z průzkumu Paměti národa a NMS také vyplynulo, že panuje důvěra v Severoatlantickou alianci a že 77 % Čechů věří, že by nás při napadení území ČR spojenci NATO bránili. S faktem, že jsme členy NATO, bylo podle průzkumu CVVM z léta 2023 spokojeno 67 %.
Průzkum NMS také ukázal, že 81 % Čechů souhlasí s tím, že ČR měla Ukrajině poskytnout alespoň diplomatickou pomoc. 5 z 10 Čechů souhlasí s tím, aby ČR poskytla Ukrajině minimálně dodávky vojenského materiálu a diplomatickou pomoc, které také obdržela. Podle 12 % Čechů neměla Ukrajina od Česka obdržet žádnou pomoc.
O průzkumu
Data vycházejí primárně z průzkumu, který pro Post Bellum/Paměť národa připravila NMS Market Research. V kontextu války na Ukrajině se v něm Post Bellum rozhodlo zaměřit na podobnost mezi ČSR v roce 1938 a situací na Ukrajině. Hlavními tématy průzkumu jsou: podobnost mezi stavem ČSR v roce 1938 a situací na Ukrajině, dále hrozby pro dnešní svět, důvěra ve spojenecké závazky s NATO a ochota Čechů bránit svoji zemi. V průzkumu bylo celkem dotázáno 1 296 respondentů, a to online pomocí Českého národního panelu. Byli vybírání na základě kvótního předpisu online populace ČR starší 18 let. Průzkum probíhal jako součást vícetématického průzkumu „omnibus“. Kvóty použité pro výběr byly následující: křížená kvóta pohlaví × věk, vzdělání, velikost místa bydliště, kraj.
Informace uvedené v tiskové zprávě čerpají také z průzkumu agentury STEM a závěrů Centra pro průzkum veřejného mínění týkající se postojů občanů ČR k členství v NATO a k obraně země.
