Policie, tehdy tedy Sbor národní bezpečnosti, byl tou složkou, která perzekuci prováděla. Studenti Gymnázia Paměti národa ale prosadili připomínku policistů, kteří naopak stáli proti komunistickému režimu. A zaplatili za to životem.
Třicátého ledna 2023 náš pan profesor rozeslal mezi studenty informaci, že Post Bellum hledá studenty, kteří by pomohli se záchranou pamětní desky pro popravené policisty. Ti se postavili komunistickému režimu a stálo je to život. Přihlásilo se nás osm dobrovolníků z prvního a druhého ročníku Gymnázia Paměti národa.
První pamětní desku vytvořil a v roce 1996 instaloval do recepce Policejního prezidia České republiky pamětník a bývalý letecký technik SNB mjr. v. v. Karel Bažant (99). Pamětní deska byla ovšem v roce 2016 sejmuta kvůli velké rekonstrukci a od té doby byla uzamčena v depozitáři Muzea Policie České republiky.
Karel Bažant, narozen 1924
Mjr. v. v. Karel Bažant se narodil v říjnu 1924 v pražském Břevnově nedaleko místního kláštera. Celý svůj život zasvětil motorům ať už do motorek, které si sám montoval, až po letecké motory z ukořistěných německých Messerschmittů, které po válce začal používat nově vzniklý pluk Letecké hlídky Sboru národní bezpečnosti. Po dokončení střední školy, na které se vyučil jak jinak než automechanikem, byl poslán do Říše montovat letecké motory. Po skončení druhé světové války se rozhodl chránit Československo a jeho občany, a proto vstoupil do Sboru národní bezpečnosti bez nároků na druh práce, kterou bude dělat. Karel byl tedy přiřazen do nově vznikajícího leteckého pluku SNB jako technik první třídy. V roce 1948 začal komunistický režim přituhovat, a tak se Karel s přáteli rozhodl, že Československo opustí. Začali plánovat útěk do Velké Británie, ale bohužel byly jejich plány odhaleny a Karel Bažant byl zatčen. Byl tvrdě vyslýchán, ale k údivu všech byl pro nedostatek usvědčujících důkazů soudcem propuštěn.
Karel
Mjr. v. v. Karel Bažant je naprosto skvělý a fascinující člověk, se spolužačkami a spolužáky z Gymnázia Paměti národa ho navštěvujeme každé dva týdny. Karel nám vypráví své zážitky z doby před devadesáti lety, jako by je zažil nedávno. O Karla se stará jeho dcera a vždy dostaneme zmrzlinu a čokoládu, na oplátku vždy doneseme květiny a nějaké drobnosti.
Když mjr. v. v. Karel Bažant pro Paměť národa vyprávěl o svém životě, vyslovil přání, aby se ještě za jeho života na policejní prezidium vrátila pamětní deska, jejíž vznik po Sametové revoluci inicioval a která byla v roce 1996 instalována na budovu Policejního prezidia.
Na původní desce bylo dvacet jmen policistů SNB, kteří lidem pomáhali s útěky přes hranice a byli režimem popraveni. Mezi popravenými byl například Karel Strmiska, který byl nařčen ze spolupráce s USA, i když jen organizoval finanční sbírku pro rodiny politických vězňů. Komunisté ho donutili podepsat, že se dopustil velezrady. Oznámení o rozsudku přišlo jeho manželce a dvěma dětem na Štědrý večer, když seděli u slavnostní tabule. Karel Strmiska byl popraven v srpnu 1952.
Karel Bažant znal životní příběhy všech jmenovaných a byl na svou práci patřičně pyšný. Po deinstalaci desky v roce 2016 se snažil, aby deska byla po rekonstrukci budovy vrácena na své původní místo, ale policejní muzeum trvalo na hlubším historickém výzkumu. Ten trval sedm let a nejspíš by trval další roky, kdyby nás Mikuláš Kroupa a Karel Bažant nenadchli a my se nepustili ve svém volném čase do badatelského a vyjednávacího maratonu.
Museli jsme projít všechny příběhy a následně nechat nový seznam, který jsme rozšířili o dalších pět jmen, schválit historickou komisí. Za půl roku práce jsme několikrát navštívili vedení policie, kde jsme museli projekt několikrát obhajovat a dostat policisty na naši stranu, což se nám nakonec podařilo. Získali jsme i podporu ministra vnitra Víta Rakušana a byli jsme v Událostech.
Termín odhalení jsme s Policií České republiky stanovili na 27. červen 2023, na památný Den obětí komunistického režimu. Museli jsme nechat vyrobit novou desku, která je věrnou kopií té původní, vymyslet vhodný materiál a hlavně sehnat dostatek financí. Protože jsme bojovali s časem, museli jsme přistoupit na poměrně finančně náročnou nabídku – padesát tisíc Kč… Proto jsme se rozhodli natočit video a požádat o příspěvek veřejnost a během čtyřiadvaceti hodin jsme vybrali 73 000 Kč!
Vše se nám podařilo včas zařídit a Mikuláš Kroupa a celé Post Bellum dali nám studentům možnost si říct, jak bychom si akci představovali. Nabídli, že nám pomohou s produkcí, policie ale přišla s návrhem, že udělá velký slavnostní ceremoniál s tradičními prvky pietního ceremoniálu a vojenskými poctami.
Ve stanovený den nastoupila čestná jednotka, byla přinesena státní vlajka ČR a prapor Policie ČR. Hudba Policie a Hradní stráže zahrála státní hymnu a minutou ticha si přítomní připomněli všechny oběti komunismu.
Dlouho jsme čekali, zda dorazí i ministr vnitra Vít Rakušan, který svou účast přislíbil, ale zároveň varoval, že se to možná nepovede kvůli jednání vlády. Všechny nás proto mile překvapilo, když na poslední chvíli dorazil a pronesl velice emotivní projev.
S velice obsáhlým a důležitým projevem vytoupil také policejní prezident genpor. Martin Vondrášek a nakonec také Mikuláš Kroupa. Slavnostního odhalení se zúčastnil i syn Karla Strmisky, což celé akci dodalo hloubku. Nejvíce emotivním zážitkem byl projev Karla Bažanta, který jsme týden předtím u něj doma předtočili, protože se už nemohl akce osobně účastnit.
„Vážení přítomní, chci poděkovat studentům z Gymnázia Paměti národa, kteří se zasloužili o navrácení pamětní desky na budovu Policejního prezidia České republiky. Za svobodu je třeba neustále bojovat v každé době.“
