Na budově Policejního prezidia ČR bude dnes v 17 hodin odhalena pamětní deska se jmény popravených příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Na své místo se vrací po sedmi letech díky studentům našeho gymnázia a odborné veřejnosti.
Deska připomíná jména pětadvaceti příslušníků SNB popravených komunistickým režimem v letech 1948–1989, kteří organizovali útěky přes hranice nebo se podíleli na odboji jako členové protikomunistických skupin. Policie ČR se tímto hlásí k odkazu protikomunistických odbojářů, kteří za svobodu položili své životy.
Za obnovením pamětní desky stojí studenti Gymnázia Paměti národa společně s bývalým politickým vězněm Karlem Bažantem. Deska se jmény hrdinů se na budovu policejního prezidia vrací po sedmi letech. Její výrobu zaplatili studenti díky veřejné sbírce.
Před sedmi lety v roce 2016 byla odinstalována z důvodu rekonstrukce recepce prezidia, kde byla původně zavěšena s malou vitrínou obsahující pamětní medaili Konfederace politických vězňů. Následně ji zaměstnanci policie uložili do depozitáře Muzea Policie České republiky.
Původní pamětní desku po mnoha letech intenzivní historické práce vytvořil někdejší příslušník SNB, účastník Pražského povstání v roce 1945 a bývalý politický vězeň, dnes téměř stoletý Karel Bažant. Chtěl vzdát čest svým kolegům, kteří se po roce 1948 vzepřeli komunistickému režimu a pomohli (nebo se snažili pomoci) lidem s útěkem do zahraničí, a také těm kolegům, jimž samotným se emigrace nezdařila či se stali součástí odbojových skupin a byli dopadeni. Karel Bažant, zástupci Konfederace politických vězňů ČR, Českého svazu bojovníků za svobodu, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a vedení Policie ČR pamětní desku slavnostně odhalili v roce 1996.
Nová deska, kterou vytvořili studenti Gymnázia Paměti národa ve spolupráci s historickou komisí složenou z renomovaných odborníků, nese o pět jmen více, celkem pětadvacet popravených příslušníků SNB. Příběhy zdokumentovali historikové Prokop Tomek a Ivo Pejčoch v knize Policisté na popravišti. Na doplněném seznamu jmen popravených pracovali historikové z ÚSTR Libor Svoboda, Petr Mallota, badatel z Muzea policie ČR Michal Dlouhý a ředitel muzea Radek Galaš.
Karel Bažant se narodil 21. října 1924. Za války byl totálně nasazen, v květnu 1945 se účastnil bojů během Pražského povstání. Později sloužil jako příslušník SNB na letišti v Karlových Varech. Spřátelil se tu s letci RAF. V září 1948 se domluvili, že ukradnou letadla a před komunistickým pronásledováním uletí zpátky do Anglie. Dopadlo to nečekaně. Všem se podařilo bezpečně dostat na Západ, jen esenbáka Bažanta zatkla StB. Udala ho manželka jednoho z letců RAF.
Je s podivem, že obnovení pamětní desky trvalo sedm let. Studenti Gymnázia Paměti národa se o případu dozvěděli před půl rokem od Mikuláše Kroupy, ředitele Post Bellum, autora rozhlasového pořadu Příběhy 20. století věnovaném panu Bažantovi. Studenti začali pamětníka pravidelně navštěvovat a v této věci aktivně jednat. Karel Bažant vyslovil přání, že by se chtěl dožít chvíle, kdy se „jeho“ deska opět vrátí na prezidium. Nedokázal pochopit, proč v této věci policie nekoná nebo koná tak pomalu. Studenti se marně snažili věc projednat jak na prezidiu, tak v policejním muzeu. Povzbuzení jim zaslal ministr vnitra Vít Rakušan v SMS zprávě:
„Stojím v dané věci za vámi.“
Slíbil jim, že se jim během pár dní ozve policejní prezident a pozve je k jednání. I přes mnohé písemné, telefonní urgence se na policii začalo o věci jednat až po více než dvou měsících. Studenti museli přesvědčit představitele policie, že si pamětní deska se jmény popravených čestné místo na budově prezidia zaslouží a má mít podobu tradiční pamětní desky, a nikoliv pouze tzv. QR kódu.
Slavnostním odhalením pamětní desky studenti Gymnázia Paměti národa plní slib, který dali panu Bažantovi, někdejšímu bojovníkovi z pražského povstání, leteckému mechanikovi a příslušníkovi SNB, který za komunismu organizoval útěk několika letců RAF, sám byl zatčen a krátce vězněn.
Během slavnostního odhalení, které doprovodí nástup policejní jednotky, zazní státní hymna, pronesou projev policejní prezident genpor. Martin Vondrášek, ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa a zazní audiozáznam projevu Karla Bažanta k této příležitosti, osobně se ale vzhledem ke svému vysokému věku již nezúčastní. Na závěr ceremonie vystoupí studenti Gymnázia Paměti národa, kteří krátce představí příběhy některých popravených příslušníků SNB uvedených na pamětní desce. Zveme i veřejnost, pro účastníky bude připraveno malé občerstvení.
